Cesta ke korunám Karla IV.

5. duben 2015

Dokument o 1. korunovační jízdě Karla IV. do Říma, při které byl korunován také železnou korunou Lombardie. Letos uplyne 660 let od jeho milánské korunovace italským králem i korunovace římské. Na Boží hod velikonoční 5. dubna 1355 byl pomazán a korunován císařem Svaté říše římské v bazilice svatého Petra.

Po 7 letech od korunovace Karla IV. českým králem nastává příznivá situace pro uskutečnění první korunovační jízdy za císařskou korunou do Říma. Panovníkovi je 38 let a je potřetí ženatý: za mladičkou Annu, jedinou dceru Svídnického vévody a údajněnejkrásnější evropskou královnu té doby.


Karel IV. se s Itálií poprvé seznámil jako 15letý, když na otcovo pozvání přijel na lucemburské panství do Toskánska. V roce 1332 se tam zúčastnil své první (vítězné) velké bitvy při obraně hradu San Felice. O rok později s otcem Janem zakládají pevnost Montecarlo na obranu města Luccy proti Florencii.


Dokument vznikl za odborné spolupráce s historičkou Evou Doležalovou, vedoucí oddělení medievistických studií Historického ústavu Akademie věd České republiky.

Karel králem

Na svátek svatého Václava 28. září roku 1354 odjíždí král se svou družinou 300 jezdců po karolínské stezce do říšských falckých měst Norimberk, Sulzbach a Řezno.

Pokračuje průsmykem v Julských Alpách do Furlanska, kde je od roku 1350 akvilejským patriarchou zvolen jeho nevlastní bratr Mikuláš Lucemburský. Ten ho slavnostně 14. října 1354 přivítá na svém zámku v Udine.

Karel a Mikuláš

Dozvídá se od bratra mimořádně důležitou zprávu o smrti milánského signora a arcibiskupa Giovanniho Viscontiho, který si nepřál dalšího římského císaře z rodu Lucemburků. Tím se otevřela možnost dalšího vyjednávání se třemi dědici zemřelého vládce Milána a také korunování Karla IV. italským králem.

Viscontiové ubytovali krále a jeho doprovod ve svých palácích a nový milánský arcibiskup Robert Visconti 6. ledna 1355 v bazilice svatého Ambrože v Miláně korunoval Karla IV. železnou korunou Lombardie.

Originál koruny, v níž je podle legendy roztaven hřeb z Kristova kříže, je uložen v kapli langobardské královny Teodolindy v Monze u Milána. Tuto korunu získali z Lucemburské dynastie také Karlův dědeček Jindřich VII. a Karlův syn Zikmund.

Svatý Ambrož v Miláně, místo korunovace Karla IV. italským králem

Karel a Jindřich

Jindřich VII. v roce 1310 táhl s vojskem do Toskánska, aby tam vybudoval nové lucemburské panství, které posléze získali a bránili jeho syn Jan i vnuk Karel. Toskánsko se stalo Jindřichovi VII. osudným.

Krátce po své císařské korunovaci v Římě zemřel v roce 1313 v městečku Buonconvento. Dva roky poté byly jeho ostatky přeneseny do pisánské katedrály. Zřejmě i proto Karel IV. zůstal v Pise po dlouhou dobu své korunovační jízdy.

Karel a Anna

K manželovi se v únoru 1355 v Pise připojila královna Anna Svídnická v doprovodu pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Tady také císařský pár po návratu z Říma čelil atentátu.

Na začátku pisánské revoluce zde byl zapálený palác Anziani, kde v květnu 1355 manželé bydleli. Povstání bylo potlačeno a vůdcové vzpoury popraveni přímo na náměstí před palácem.

Průčelí katedrály v Monze, jejíž součástí je kaple královny Teodolindy

Karel a Pierre

Na hranice papežského státu dorazila královská družina 29. března 1355. O pár dnů později (2. dubna) stanula před Římem na vrcholu hory Monte Mario, odkud je krásný výhled na město obehnané hradbami.

V té době ani papež, ani kardinálové nesídlili v Římě, ale v Avignonu. Karlovou císařskou korunovací byl pověřen ostijský biskup, kardinál Pierre de Colombiers, který krále doprovázel už z Pisy.

Karel a Inocenc

Budoucí císař uzavřel s papežem Inocencem VI. dohodu, že se v Římě zdrží v hodnosti císaře pouze jeden den. A tak nastoupil Karel IV. v podvečer 2. dubna pouť po nejvýznamnějších římských chrámech v přestrojení za běžného poutníka.

Královský šat sundal v kostelíku svaté Máří Magdalény na konci poutnické cesty Francigena, která z vrchu Monte Mario ústila do Říma a dodnes existuje. Ve stejném kostelíku byl slavnostně oděn i na korunovaci.

Průvod s korunou

Kastelán Jaromír Kubů v klenotnici na Karlštejně. Repliky svatováclavské a císařské koruny

Korunovační průvod začal na Boží hod velikonoční 5. dubna u Andělského hradu a pokračoval k atriu středověké baziliky sv. Petra. Po udělení císařských hodností a bohoslužbě se císařský pár vydal na triumfální pochod městem. Zakončený byl hostinou v Lateránském paláci u baziliky sv. Jana na Lateránu.

Před setměním císař Karel IV. opustil Řím a přenocoval v klášteře sv. Vavřince za hradbami. Následující den 6. dubna zahájil zpáteční cestu do Prahy, kam dospěl 15. srpna 1355.

Vláda nad Římem

Vládu nad Římem přenechal papežům, jejichž avignonský pobyt se chýlil ke konci a před církevním státem se otevíralo období velkého mocenského rozmachu. Jinde v Evropě se konstituovaly silné monarchie a sny o obnovení římského impéria byly definitivně překonány novou politickou realitou.

I když máme k dispozici mnohá přímá i nepřímá svědectví o Karlově císařské korunovaci, nikdo z kronikářů se nezmínil, kdo přivezl do Říma císařskou korunu, která předtím patřila Ludvíku Bavorovi. Dnes je její originál vystaven ve vídeňském Hofburgu a existují čtyři repliky, kopií je bezpočet. Poslední vyrobená replika je k vidění na hradě Karlštejně, který byl vybudován právě pro uchování korunovačních klenotů a jiných posvěcených předmětů.

Poslechněte si záznam dokumentu v iRadiu. Pozor! Přístupný tam je jen do 5. května 2015.

autor: Michaela Krčmová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.