Česko je vydří velmocí. Zůstane jí?
Vydry obývají okolí českých rybníků stovky let. Navzdory rybářům a k potěše přírodomilců. Přitom ještě nedávno to vypadalo, že vydrám v Česku odzvonilo, kvůli znečištěnému prostředí málem vyhynuly. Dnes jsme opět vydří velmocí, ale ne úplným rájem. Vydry mají stále mnoho nepřátel a číhá na ně nejedno nebezpečí.
Příspěvky Meteoru 30. 12. 2017
01:07 Unikátní ledové jeskyně roztály
12:00 Nové chemické prvky
16:24 Vyhubení a návrat vyder
29:28 Mouchy se skafandrem
36:20 Zázrační počtáři udivují 2/2.
Nejstarší zmínky o stížnostech rybářů na vydry pocházejí už z renesančních dob, konkrétně od Strachotínského rybníku u Svratky. Vydrám se u nás odjakživa dobře dařilo. Až do 19. století, kdy naplno propukl průmyslový boom a spolu s ním znečišťování řek a vodních břehů. K tomu se později rozmohlo sportovní rybářství a turistika, která lákala k vodě stále více lidí.
Na sklonku 30. let 20. století byla naše vydří populace téměř úplně vyhubená, zbývalo pár jedinců. Paradoxně jim pomohla válka. Nacistické Německo bylo kruté k lidem, ale překvapivě progresivní vzhledem k ochraně zvířat. Souvisí to mimo jiné s tím, že Německo bylo dlouhodobě lídrem v průmyslu, a proto i ve znečištění přírody, které začínalo být neudržitelné.
Jedna z německých ochranářských vyhlášek se vztahovala i na vydry a česká protektorátní vláda jej v roce 1942 převzala. „Postupně se začal stav vyder zvyšovat. V 80. letech se pak hodně pročistila i Vltava, ze které potřebovala pokud možno čistou vodu odebírat nově zbudovaná elektrárna v Temelíně. A tak díky temelínské jaderné elektrárně se vrátily vydry i do Vltavy,“ upozorňuje zoolog a milovník vyder Jan Andreska.
Největším nepřítel je auto
Zdálo by se, že vydry měly vyhráno. Jenže pozvolna rostl další fenomén, který se ukázal být vydřím zabijákem – automobilismus. Vzrůstá počet aut na silnicích i mostů přes řeky. O vydrách se ví, že se bojí podplouvat pod delším větším mostem. Instinkt jim radí neplavit se nikam, kde nemají přesnou jistotu, že je nestrhne vír nebo nenarazí na nějakou jinou nepřekonatelnou překážku.
Hodně vyder namísto toho, aby most podplavalo, se rozhodne ho přejít. Mnoho z nich najde pod koly aut smrt. Přesně takhle si kompletně vyhubili vydří populaci Holanďané. Teď se ji pracně snaží vracet do přírody a nakupují vydry po celé Evropě.
Při stavbě nových mostů pamatují na zvířata včetně vyder metodiky jejich ochrany. Jde o to, že se vydrám udělá kamenný vyzděný břeh pod mostem tak, aby mohly podejít most suchou nohou. Bohužel ne vždy se takové metodiky dodržují.
Nezbývá než doufat, že česká vydří populace přežije i naši současnou zálibu v automobilismu a nedopadne jako ta holandská. Byla by to škoda, protože vidět bystrá krásná očka vydry a její laškovné dovádění u vody je jeden z nejkrásnějších zážitků z pozorování přírody.
Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka