České korunovační klenoty. Nesmrtelná duše českého státu a umělecký skvost
28. srpna1867 byly české korunovační klenoty trvale navráceny z Vídně do Prahy, kam byly převezeny během prusko-rakouské války z obavy o jejich bezpečnost. V roce 1867 také vznikla tradice sedmi klíčů, které mají v držení významní představitelé státu. Aby mohli klenoty při vzácných příležitostech vyzvednout z Korunní komory Chrámu sv. Víta, je třeba, aby dveře otevřeli společně.
Faktická a symbolická hodnota koruny, zasvěcené svatému Václavu, kterou v roce 1346 nechal zhotovit Karel IV., je nezměrná. Jakých zvláštností si můžeme na korunovačních klenotech všimnout a čím si během staletí prošly?
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Václav Malý: Korunovační klenoty symbolizují zastavení. Je to rituál, lidé to silně prožívají
„Korunovační klenoty jsou symbolem stálosti. Lidé se potřebují,“ míní Václav Malý. Je jedním ze sedmi klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory. Moderuje Zita Senková.
-
Restaurátor musí mít pokoru vůči původnímu uměleckému záměru....
Podařilo se mu vrátit tvář předmětům, na které stojíme fronty. Jeho rukama prošly korunovační klenoty, sousoší mistra Jana Husa v Praze a 11 let jeho života spolkla...
-
Věda pro děti: Co patří mezi české korunovační klenoty? Jak těžká je koruna a kolik je na ní perel?
Soubor českých korunovačních klenotů je národní kulturní památkou. Byl za ni prohlášen v roce 1962.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
