Česká krása
Soutěže ženské krásy mají v Čechách dlouhou tradici. Ta první se jmenovala „Ideální dívka Čech“ a dívky se tehdy předvedly v šatech, které samy ušily. Psal se rok 1910 a předsedou poroty byl tenkrát muž, kterého můžeme považovat za předního znalce ideálu ženské krásy - malíř Alfons Mucha. Historicky první českou Miss (i když se tak tehdy vítězce neříkalo) se stala dívka Růžena Brožová. Začínající herečka. A za měsíc – přesně 3.března 1910 – vyhrála s velkou slávou i mezinárodní soutěž krásy v Paříži. Tehdy se nepromenádovalo v plavkách, ale v důstojných robách. Naše Růženka měla na sobě český národní kroj a na hrudi šerpu se znakem království Českého.
Dnes – po více než sto letech je to jinak. Soutěže krásy jsou součástí propracovaného šoubyznysu, který každoročně přitahuje podnikatele i umělce. A samozřejmě i tisíce dívek toužících po vstupu do vysněného světa cvakajících fotoaparátů, pohádkových šatů a večírků plných celebrit. Začíná to pokaždé stejně – trochu potupnou dlouhou frontou u zápisu v některém obchodním centru.
Odhodlání jít za snem často převáží možnosti. Profesionální ženská krása má totiž dané ideální rozměry: 93, 63, 93 - a na výšku 173 až 180. Míry modelek. Na vysokých a hubených holkách totiž vypadají líp šaty, které je třeba prodat, takže požadavky na ideál krásy se přizpůsobuje potřebám trhu. Ale jak tvrdí klasik, krásu vždycky nelze popsat slovy. Natož změřit…
Příroda už je taková. Někdy duch nedohání krásu, jindy krása ducha. A porota? Zná dobře požadavky. Nechává některé dívky přeměřovat - je to prý pro budoucí kariéru Miss nutné. Tak se krása stává profesí. Alespoň na čas. Jenže rychlé vzestupy s sebou nesou určitá nebezpečí. Jakmile se fokus pozornosti společnosti zaměří na něco jiného, tak nastane veliký propad, ale takhle je to obecně se všemi zkratkami. Ona řada sportovců i pohlaví mužského si taky zažije svoji hodinu slávy ve dvaceti letech a pak už se mění v poněkud smutné figury, ale tak už se kolo štěstěny točí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
