Canicross je o radosti a pocitu parťáctví se psem
Aktivit, které můžete provozovat se psem, je hodně. Ke canicrossu toho potřebujete málo, ale radost z pohybu a potěšení z parťáctví přinese velkou. Vám i psovi.
K tomuhle sportu potřebujete jen pár základních věcí: sedák na způsob toho horolezeckého, speciální vodítko a postroj pro psa.
„Pak už jen stačí zavelet a vyrazit,“ vybízí Michal Šefrna. Pes vás táhne na vodítku a vlastně vám usnadňuje běh. Je to pohyb pro oba. A pokud nezávodíte, můžete s tím začít hned. Běh je totiž pro psa i člověka přirozený.
„Psy to hrozně baví. Ten pocit vzájemné spolupráce mezi ním a člověkem je nádherný,“ popisuje nadšenec.
Díky tomu jste pak se svým psem daleko větší parťák. „Jste na sebe odkázaní a to vás hodně spojuje. Stejně jako adrenalin na závodech nebo delších tratích.“
Běhat můžete i s „pouliční směskou“
Začít můžete s každým psem. I s voříškem. „Ale když chcete závodit, je lepší pořídit si speciální tažné plemeno. Nejlépe evropského saňového psa.“
Podle Michala Šefrny je důležitá včasná výchova. Pes by se měl naučit povely jako vpřed, doprava, doleva a stůj. Aby vás nezatáhl třeba někam do škarpy.
„Když jsem začínal, moji psi měli tendenci rozběhnout se za jiným psem nebo za zvěří. Teď už neuhnou. Jen instinktivně zrychlí.“
Je to o souhře
Pražské parky plné psů nejsou v tomhle ohledu ideálním místem pro trénink, usmívá se Michal Šefrna. „Ale trpělivou výchovou dosáhnete toho, že to pes vnímá jako zábavu. A pak si přestane tolik všímat okolí.“
Pes to má při canicrossu těžší. Běží vpředu, táhne vás. A je to on, kdo rozhoduje třeba o rychlosti před zatáčkou, kam nevidíte.
Pánem situace ale musí vždycky zůstat člověk. „Je na něm, aby psa uměl motivovat a nekazil mu radost z běhu.“
A když už vás přestane bavit běh, můžete se od něj nechat táhnout na koloběžce, na běžkách nebo na kole. To už je ale zjevně pro ty zkušené nebo odvážnější.
Jaký byl jeho první pes? Jaké zážitky si vozí ze závodů? Co obnáší příprava? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.