Buchta + Buchtele

23. listopad 2017

Krásnou odpověď týkající se příjmení Buchta napsal za nás už Pavel Eisner v Češtině poklepem a poslechem, tak si ji vypůjčíme: „Máme i příjmení Buchta, Buchtička, Buchtela, Buchtele. Jsou to vlastní jména laudativní, pochvalná, pochlebná, mazlivá, vznikla tak, že se praotcové jejich dnešních nositelů zamlouvali svým vrstevníkům jako dobrá buchta maková, tvarohová, povidlová? Takovému dohadu by byl na oporu fakt prototypicky český, že mezi Čechy kvete mnoho jedlých příjmení, od chutných Rohlíčků po křupavé Topinky, od dobrého Chlebečka až po výživného pana Sádlo. Či snad ‒ možnost druhá ‒ mají Buchtové, Buchtičkové, Buchtelové jméno odtud, že jejich pradědek připadal svému okolí jako učiněná buchta, takže by to byla příjmení pejorativní, zlehčovací, klevetná, posměšná, tedy rovněž příjmení prototypicky a archetypicky česká?“ Příjmení Buchta vykládáte z apelativa buchta, které označuje nejen druh pečiva, ale i nepálenou cihlu, pak by mohlo jít o pojmenování podle zaměstnání. Přeneseně byla buchta přezdívka málo pohyblivému člověku. Je to příjmení rozšířené, v současnosti u nás žije 3615 jeho nositelů. Stejnou motivaci a výklad má i příjmení Buchtele, jak již zaznělo, které dnes nosí 435 obyvatel.

Použitá literatura:
P. Eisner, Čeština poklepem a poslechem, Praha 1948, s. 40; D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 35; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 30, s. 185; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 230; M. Majtán, Naše priezviská, Bratislava 2014, s. 113; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 166; J. Svoboda, Staročeská osobní jména a naše příjmení, Praha 1964, s. 198

autor: Žaneta Dvořáková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.