Břetislav Tureček: Ohlášené příměří v Sýrii? Strany ho můžou využít jen k dozbrojení
Pro budoucnost ohlášeného příměří bude klíčové stanovisko protistran ke spojení teroristických a neteroristických skupin. Konflikt se ale možná přece jen vyřeší silou. U Aleppa se láme chleba.
USA a Rusko se dohodly na podmínkách příměří. Dosud podporovaly tábory, které sice mají společného nepřítele v Islámském státu. Ale zatímco Rusko stojí na straně Asadova režimu, USA podporují skupiny, které se ho snaží svrhnout. Příměří by v Sýrii mělo platit od soboty 27. února 2016.
„Moskva i Washington teď musí představu o příměří prosadit i u svých spojenců, kteří přímo v poli vedou boje,“ říká analytik Břetislav Tureček. „Velká část syrské opozice totiž podmiňovala účast u mírových rozhovorů tím, že Rusko zastaví nálety na opoziční formace mimo tzv. teroristické skupiny.“
Podle Turečka za to všichni budou něco chtít. „Nesmíme zapomínat na poslední signály ze Saúdské Arábie a Turecka: připravenost vyslat pozemní jednotky do Sýrie. Oficiálně k boji proti IS. Je tu ale velmi opodstatněné podezření, že tyto jednotky by tam mohly mít jiné úkoly. Třeba proti syrské vládě.“
Amorfní organizace an-Nusrá
Příměří se rozhodně nemá vztahovat na boje proti Islámskému státu a Frontě an-Nusrá, což je teroristická organizace napojená na al-Káidu. „Zatímco IS je monolit na jednom území, an-Nusrá působí v různých oblastech ruku v ruce s jinými povstaleckými skupinami, které nejsou označovány za teroristické.“
Může tedy dojít k tomu, že když na ně Rusko zaútočí, bude obviněno, že útočí na povstalce, vůči nimž by od soboty mělo zachovávat příměří. „Rizikových faktorů je tam hodně,“ myslí si Tureček. „Jestli příměří začne o víkendu platit, je otázka, za jak dlouho se strany začnou obviňovat, že ho porušily.“
Příměří od začátku dočasné
Příměří samo o sobě bylo původně stanoveno jen na dva až tři týdny. Jen kvůli mírovým rozhovorům v Ženevě o budoucím uspořádání Sýrie. Mělo by ale být předpokladem k nějakému dlouhodobějšímu zastavení bojů.
„I v této dohodě se mluví o umožnění humanitárního zásobování. Nemluví se tam ale o dozbrojování. Zásobování skupin v poli,“ upozorňuje analytik Břetislav Tureček. „Využijí všichni klidu zbraní jenom k dozbrojení a pak se to rozjede nanovo?“
Válka chudáků
Co vůbec přiměje účastníky přerušených mírových rozhovorů vrátit se do Ženevy? „Musí to být tlak vnějších hráčů: Ruska a USA, ale i Turecka, Íránu, Saúdské Arábie, Kataru. To jsou země, které bojují v Sýrii o své zájmy, aniž by nasazovaly životy vlastních lidí. Bojují tam za ně Syřané a chudáci za žold.“
Aleppo: řešení silou
Rozhodující pro celou válku může být současná situace u města Aleppo. „Protože těžiště povstaleckých aktivit je právě na severozápadě Sýrie. Tam jsou všechny milice. Tam je Islámský stát, protivládní povstalecké frakce, Kurdové, vládní milice, Hizballáh… Tam se bojuje o každou ulici.“
Pokud Sýrie ovládne oblast Aleppa, získá možná tak navrch, že pro ni mírové rozhovory ztratí smysl. Konflikt se rozhodne silou. Ve prospěch režimu Bašára al-Asada. „A to, co se tam teď stalo, tomu hodně nasvědčuje. Syrská vláda získala hodně navrch.“
Poslechněte si ze záznamu v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...