Břetislav Tureček: Ohlášené příměří v Sýrii? Strany ho můžou využít jen k dozbrojení
Pro budoucnost ohlášeného příměří bude klíčové stanovisko protistran ke spojení teroristických a neteroristických skupin. Konflikt se ale možná přece jen vyřeší silou. U Aleppa se láme chleba.
USA a Rusko se dohodly na podmínkách příměří. Dosud podporovaly tábory, které sice mají společného nepřítele v Islámském státu. Ale zatímco Rusko stojí na straně Asadova režimu, USA podporují skupiny, které se ho snaží svrhnout. Příměří by v Sýrii mělo platit od soboty 27. února 2016.
„Moskva i Washington teď musí představu o příměří prosadit i u svých spojenců, kteří přímo v poli vedou boje,“ říká analytik Břetislav Tureček. „Velká část syrské opozice totiž podmiňovala účast u mírových rozhovorů tím, že Rusko zastaví nálety na opoziční formace mimo tzv. teroristické skupiny.“
Podle Turečka za to všichni budou něco chtít. „Nesmíme zapomínat na poslední signály ze Saúdské Arábie a Turecka: připravenost vyslat pozemní jednotky do Sýrie. Oficiálně k boji proti IS. Je tu ale velmi opodstatněné podezření, že tyto jednotky by tam mohly mít jiné úkoly. Třeba proti syrské vládě.“
Amorfní organizace an-Nusrá
Příměří se rozhodně nemá vztahovat na boje proti Islámskému státu a Frontě an-Nusrá, což je teroristická organizace napojená na al-Káidu. „Zatímco IS je monolit na jednom území, an-Nusrá působí v různých oblastech ruku v ruce s jinými povstaleckými skupinami, které nejsou označovány za teroristické.“
Může tedy dojít k tomu, že když na ně Rusko zaútočí, bude obviněno, že útočí na povstalce, vůči nimž by od soboty mělo zachovávat příměří. „Rizikových faktorů je tam hodně,“ myslí si Tureček. „Jestli příměří začne o víkendu platit, je otázka, za jak dlouho se strany začnou obviňovat, že ho porušily.“
Příměří od začátku dočasné
Příměří samo o sobě bylo původně stanoveno jen na dva až tři týdny. Jen kvůli mírovým rozhovorům v Ženevě o budoucím uspořádání Sýrie. Mělo by ale být předpokladem k nějakému dlouhodobějšímu zastavení bojů.
„I v této dohodě se mluví o umožnění humanitárního zásobování. Nemluví se tam ale o dozbrojování. Zásobování skupin v poli,“ upozorňuje analytik Břetislav Tureček. „Využijí všichni klidu zbraní jenom k dozbrojení a pak se to rozjede nanovo?“
Válka chudáků
Co vůbec přiměje účastníky přerušených mírových rozhovorů vrátit se do Ženevy? „Musí to být tlak vnějších hráčů: Ruska a USA, ale i Turecka, Íránu, Saúdské Arábie, Kataru. To jsou země, které bojují v Sýrii o své zájmy, aniž by nasazovaly životy vlastních lidí. Bojují tam za ně Syřané a chudáci za žold.“
Aleppo: řešení silou
Rozhodující pro celou válku může být současná situace u města Aleppo. „Protože těžiště povstaleckých aktivit je právě na severozápadě Sýrie. Tam jsou všechny milice. Tam je Islámský stát, protivládní povstalecké frakce, Kurdové, vládní milice, Hizballáh… Tam se bojuje o každou ulici.“
Pokud Sýrie ovládne oblast Aleppa, získá možná tak navrch, že pro ni mírové rozhovory ztratí smysl. Konflikt se rozhodne silou. Ve prospěch režimu Bašára al-Asada. „A to, co se tam teď stalo, tomu hodně nasvědčuje. Syrská vláda získala hodně navrch.“
Poslechněte si ze záznamu v Archivu pořadů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.