Boj s terorismem přestává být v Americe téma. Další volby budou rozhodovat domácí otázky, míní amerikanista Pondělíček
Předčítání jmen obětí, minuty ticha i údery zvonu – to vše a mnoho dalšího bylo součástí pietních akcí k uctění památky teroristických útoků z 11. září 2001 ve Spojených státech. Jaké nálady a jaké otázky vyvolává událost dvacet let poté? Jak Amerika vnímá téma boje s terorismem dnes? A co pálí Američany nejvíc?
„11. září je pořád bolavou ranou v americké duši. S tím, jak nastupuje nová generace ale vidíme, že se vnímání samozřejmě posouvá. Zdaleka ale ještě nenastává moment, že by to opouštělo přímou historickou paměť a stávalo se to dějinami,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... amerikanista Jiří Pondělíček.
„Navíc vidíme, že jednota, kterou vzpomínání dříve vzbuzovalo, se dnes trošku drobí i vlivem současného politického rozdělení.“
Rozdělená Amerika
Jiří Pondělíček naráží na reakci bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který zaútočil na bývalého prezidenta George Bushe. „Ten ve svém projevu mluvil o nebezpečí extremismu i domácího původu. To Donald Trump vztáhl na sebe a na své příznivce a Bushovi vzkázal, že by měl mlčet, protože právě on vtáhl Ameriku do válek na Blízkém východě. To je něco, co dříve zvykem nebývalo.“
Polarizace v Americe se dá ale podle Pondělíčka vystopovat daleko dříve. Právě už za vlády George Bushe mladšího. „Infuze morálních a etických témat do voleb, které mnoho voličů mobilizují, ale většinou také vedou k silné polarizaci, je podle mnohých jedna z příčin, proč je Amerika dnes tak rozdělená.“
Domácí půda
Faktem ale je, že teroristický útok z 11. září Ameriku sjednotil. „Projevil se tam efekt tzv. válečného prezidenta, vrchního velitele v období války. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že krátce po útocích byla podpora George Bushe ohromná, kolem 80 %. Donald Trump neměl nikdy, s výjimkou období těsně po nástupu do funkce, většinovou podporu. Joe Biden ji nyní ztratil v důsledku nešťastného odchodu z Afghánistánu.“
Podle Jiřího Pondělíčka je však jen otázkou času, jak dlouho se ještě bude o Afghánistánu mluvit. „Voliče to jistě šokovalo. Myslím si ale, že až pomine mediální pokrytí této události, velká část Američanů na Afghánistán zapomene. Ostatně mnoho z nich stažení podporovalo.“
„Jasné ale je, že boj s terorismem už nemá takovou sílu jako dřív, respektive nemá sílu někomu vyhrát volby. V dalších volbách budou rozhodovat spíše domácí otázky jako inflace, nedostatek pracovních sil nebo sociální a zdravotní zabezpečení,“ uzavírá amerikanista.
Další témata rozhovoru: odvolací volby v Kalifornii; poslední dny Donalda Trumpa v Bílém domě; nový plán boje proti coronaviru v Americe; dopady stažení vojsk z Afghánistánu; priority agendy prezidenta Bidena.
Související
-
Vladimíra Dvořáková: Konspirační teorie o 11. září? Celou pravdu budeme znát za 100 let
Pohledy známých osobností na věci kolem nás. Moderuje Zita Senková.
-
Břetislav Tureček: Svět po 11. září? Jsme zahleděni do vlastních zájmů. Západ ale není střed světa
V sobotu to bude přesně dvacet let od chvíle, kdy letadla společnosti American Airlines narazila do věží Světového obchodního centra. V čem je svět po 11. září 2001 jiný?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.