Bohumil Pečinka: Vody je pořád dost, neumíme ji ale správně zadržovat

15. srpen 2018

Hovory o počasí nabírají v poslední době jiného smyslu než společenského. Horka a nedostatek vody se ukazují být vážným problémem. Neposloucháme rady vědců? A stává se z počasí politická záležitost?

„Tak je to ve všech věcech. Dokud se nestane nějaké smrtelné zranění na silnici, tak se tam neudělá kruhový objezd. S nedostatkem vody jsme se poprvé setkali v roce 2015, kdy bylo 20 subtropických dní. Letos už jich bylo 30,“ připomíná komentátor časopisu Reflex Bohumil Pečinka.

David Storch: S vodou jsou potíže. Bez deště vodu nijak nezískáme

Sucho. Ilustrační foto.

Sucho v Česku sužuje více oblastí. Teplo podle meteorologů vydrží zřejmě celý srpen. Vlna veder vysává potoky i řeky a hrozí i zvýšené nebezpečí požárů. Dotkne se v budoucnosti sucho našich každodenních životů?

V roce 2015 každopádně poprvé začaly vysychat studny. Tehdy poprvé někteří komunální politici říkali, že to přesahuje jejich kompetence a situace by se měla řešit komplexněji. A to nejenom zákazy jako napuštění bazénů, kterých je v Česku nepočítaně.“

Omezení nakládání s vodou vydalo už 57 úřadů obcí s rozšířenou působností. Ministerstvo životního prostředí zase připravuje jednání krizové skupiny. Úřady tedy situaci neberou na lehkou váhu.

„Základní teze českých vědců je, že vody padá pořád stejně. Není jí nedostatek. Ale jak se mění podnebí v trošku více subtropické, tak stále více přichází přívalové deště. Teď je jich asi 30 %, v roce 2030 by to mohlo být až 80 %. Česká krajina to není schopná zadržovat. Většina této přívalové vody odtéká do Německa a není z ní užitek. Projekt budoucnosti by se tak dal nazvat sbírání a zadržování vody,“ říká Pečinka.

Problémy z dob kolektivizace

Bohumil Pečinka

V mnoha obcích kvůli horku dochází k dříve neobvyklým opatřením. Stává se tedy z počasí politická otázka? „Především z vody ano. V minulých 10 letech se otázky klimatu řešily příliš ideologicky. Jestli je vinen člověk nebo zda dochází ke změně cyklu. Měli bychom se spíše zaměřit na praktickou podobu, jak zadržet vodu, jak stavět systémy.“

Podle profesora Skleničky s České zemědělské univerzity by se do roku 2030 mělo vybudovat až 100 000 různých nádrží či přehrad. „Na rozdíl od minulosti to musí mít logickou návaznost. Jestli se to prosadí, bude to jedna z největších investičních akcí v celém století.“

„Asociace soukromých zemědělců navíc říká, že nezadržování vody je z 50 % způsobeno velkokapacitním způsobem hospodaření, který v Česku i na Slovensku máme ještě z dob kolektivizace, kdy 80 % půdy neobdělávají jako v Rakousku soukromníci, ale velké komplexy. To, jakým půdu obdělávají a chemizují, způsobuje, že půda není schopná vodu zadržovat,“ dodává komentátor.

autoři: Vladimír Kroc , jra
Spustit audio