Bláznivý profesor z Haškova Švejka je ve skutečnosti Albert Einstein

Švejk - náš nejznámější revmatik

Alespoň to tvrdí čeští teoretičtí fyzici. Proč? Během svého pražského pobytu prý chodil do hostince U Kalicha vyprávět své teorie. A Hašek ho pak zvěčnil.

„Taky jsem se v blázinci sešel s několika profesory. Jeden s nich (…) mně vysvětloval, že uvnitř zeměkoule je ještě jedna mnohem větší než ta vrchní,“ píše Jaroslav Hašek coby Josef Švejk ve svém slavném románu v kapitole Švejka vyhodili z blázince. Tenhle výrok pak s oblibou často citovali i Voskovec s Werichem ve své korespondenci.

Byl to prý doc. RNDr. Jiří Langer, CSc., z Ústavu teoretické fyziky MFF UK, koho jako prvního napadlo, že takovou zhůvěřilost o profesorovi z blázince by si sám Hašek nevymyslel. Že musí mít nutně reálný základ. „A tím je Albert Einstein, který v hostinci U Kalicha diskutoval o svých teoriích,“ popisuje teoretický fyzik a popularizátor vědy Petr Kulhánek.

Einsteinův pobyt v Praze

„Nicméně Haškův předpoklad byl chybný. On nevycházel z blázince, ale z Matematicko-fyzikální fakulty.“ Einstein totiž v letech 1911–1912 přednášel na pražské německé univerzitě, dnešní Matematicko-fyzikální fakulta UK na Albertově. Do blázince i ke Kalichu to byl kousek.

„Není vyloučeno, že při svých cestách z přednášek taky zavítal do blízkého hostince U Kalicha,“ myslí si Kulhánek. Právě tam chodil často i Jaroslav Hašek. Svou Obecnou teorii relativity Einstein publikoval čtyři roky po odjezdu z Prahy. Už tehdy tedy mohl uvažovat o zakřivení času a prostoru.

Zrůdné tvrzení

A jaké je „einsteinovské“ vysvětlení existence větší planety uvnitř jiné, menší? „Představte si placaté bytosti žijící na povrchu koule, jak kreslí stále větší a větší kružnice, až dojdou ke kružnici mezní. Na horizontu. A pak, když zase zvětší poloměr, kružnice se jim budou zmenšovat,“ popisuje popularizátor fyziky Kulhánek.

„Budou mít větší kružnici, s větším poloměrem, a ta bude menší než ta s menším poloměrem. Cítíte tu zrůdnost v tom tvrzení? A teď si to představte aplikované do třírozměrného světa,“ vybízí. „Tím se dostala Obecná teorie relativity do povědomí obecného lidu. Přes Haškova Švejka,“ baví se fyzici.