Blanka Bohdanová: Osobnost je jako láhev vína, která dozrává

20. březen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Blanka Bohdanová a Jolana Voldánová

Blanka Bohdanová nerada slaví narozeniny. Není ráda, když je v centru pozornosti a většinou se schovává za nějakou práci, třeba za výstavu. Právě malování se teď věnuje naplno.

V Národním divadle hrála téměř 45 let. Její odchod uspíšila zajímavá divadelní role v Činoherním klubu. Režisér potřeboval posunout premiéru na dřívější datum, a tak o své herce vzorně pečoval. Blanka Bohdanová se podle svých slov ocitla v hereckém nebíčku.

„Řekla jsem si, že odejdu jinak než ty generace přede mnou. I syn mi řekl: „Mami, kolik ti je let? Měla bys konečně dělat, co chceš a ne to, co musíš.“ Tak jsem se rozloučila s Národním divadlem, kterého si velmi vážím,“ říká Blanka Bohdanová.

Dnes ji můžete vidět například ve Viole, v prostoru, který je na rozdíl od Národního divadla malý a intimní. Bere to jako svou divadelní lahůdku.

Jako mladou ji však fascinovalo velké jeviště. „Když jsem hrála Shakespearovu Kleopatru, hlediště vyprodané, vy tam sedíte na trůně a cítíte, že publikum ovládáte, to je pocit, který nezmizel z mé paměti.“

Budu malovat až do rakve

Malování je pro ni v posledních letech hlavní obor. Právě pořádá výstavu v Brně, ve městě, kam přišla v 17 letech studovat herectví. V její rodině uměli všichni krásně kreslit. Ona sama začala ilustrovat básničky.

Blanka Bohdanová

I ve svých 84 letech jde s dobou, má svoji virtuální galerii, kterou jí udělal syn se snachou.

Ne každý má odvahu jít s kůží na trh, zvlášť když malířství není vystudovaný obor. Blanka Bohdanová s malováním začala po přerušení kariéry v roce 1968, protože chtěla vždycky být výtvarnicí. Byla to pro ni i jakási terapie.

Herci ji později vyzvali, aby uspořádali společnou výstavu. Byla tak navštěvovaná, že začali i profíci žárlit. Ona se pak ctižádostivě rozhodla dostat mezi výtvarníky. „Když jsem pak mohla v Mánesu být na schůzi s těmi vousatými malířskými hromotluky, tak jsem se vznášela v nebesích."

S diváky jsem si dopisovala

„Není dost dobrých textů pro herečky starší generace,“ říká Blanka Bohdanová. Ona sama byla svým divákům vždy věrná. Až do smrti si psala například s paní, která se po zrušení domů vedle Národního divadla odstěhovala do Vysokého Mýta.

Úspěch považuje za velkou zátěž na celý život. Celebrita je něco, kam ji postrčí popularita, ale „osobnost je láhev vína, která dozrává. Prověří ji čas,“ říká Blanka Bohdanová, která proti popularitě nic nemá a každému ji přeje.

autor: zk
Spustit audio

Související