Biskup Malý: Nejdřív šátky, potom křížky? Nerad bych se dočkal, že náboženské tradice zmizí z veřejného prostoru
Úřady budou moct všem svým zaměstnancům zakázat viditelně nosit náboženské symboly v neutrálním pracovním prostředí. Rozhodl o tom včera Soudní dvůr Evropské unie. Kde jsou hranice náboženské svobody? A jak zacházet s náboženskými symboly na veřejnosti? Světící biskup pražský Václav Malý v audiozáznamu ještě přiblíží, jak se církev staví k ochraně klimatu, a vysvětlí i to, proč jsme nyní svědky další vlny nenávisti vůči Židům.
Podle soudu je zákaz nošení náboženských symbolů na pracovišti v pořádku, pokud je vydaný s ohledem na neutrální pracovní prostředí ve veřejných úřadech a pokud se omezuje na nezbytné minimum.
Čtěte také
„Otázka je to ale složitá. Dnes je tendence zatlačovat náboženské záležitosti do soukromí. Je ale třeba si uvědomit, že duchovní rovina patří ke kultuře a k životu. Měřítko tedy musí být velmi individuální a promyšlené, například aby symbol nebyl spojen s propagací či s agresivitou vůči druhým, nebo aby naopak nevedl k izolaci a odstranění druhých a zdůrazňování jenom sebe sama,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... světící biskup pražský Václav Malý.
Náboženství ano, ale pouze v soukromí?
Bez opatrnosti a zodpovědnosti se totiž může stát, že se pak zakáže úplně všechno. „Když někdo nosí křížek, pravděpodobně to nikomu nevadí, pokud nepřesvědčuje druhé ke konverzi nebo nenarušuje pracovní řád. Šátek už je jasnějším znamením, ale opět pokud jeho nošení není spojeno s agresivitou nebo s propagací, byl bych velmi opatrný. Nerad bych se totiž dočkal toho, že náboženské tradice úplně zmizí z veřejného prostoru.“
Podle Malého je nezbytné si uvědomit, že žijeme v pestré pluralitní společnosti. „Vyznavači všech náboženských tradic se musí naučit toleranci, ctít i toho, kdo vyznává jiné náboženství. Zatlačit to úplně do pozadí a do soukromí je podle mě velmi nebezpečné.“
On je muslim!
V toleranci k jiným náboženstvím má ale minimálně česká společnost podle Malého velké rezervy. „Vyvěrá to z velké neznalosti. Co se týká informací o náboženských tradicích, nejsou na tom Češi úplně dobře. Je třeba rozlišovat a vždycky vidět konkrétního člověka, jaký je a jak se projevuje. Lidé ale rádi zevšeobecňují a smáznou to třeba tím, že o někom řeknou: No jo, on je muslim.“
Podle Malého to souvisí i s rostoucím antisemitismem ve světě. „Nejde sice o takovou agresi, jaké jsme svědky třeba v západní Evropě. Nicméně i tady se objevují určité známky nenávisti a nelibosti, což rozhodně nesvědčí o vyzrálé společnosti. Různým náboženským tradicím by měla být věnována mnohem větší pozornost jak ve sdělovacích prostředcích, tak ve školách. Co která tradice hlásá by mělo patřit k základnímu vzdělání, už jenom proto, že žijeme vedle sebe ve spojeném světě.“
Související
-
Islámský antisemitismus k Německu nepatří
Je to paradox, že zrovna Německá spolková republika čelí v těchto dnech výbuchům antisemitismu z řad těch, kterým po desetiletí skýtá na svém území bezpečné útočiště před válkou a terorem.
-
Spisovatel Padevět: Antisemitismus asi nikdy nezmizí. Při hledání nepřítele jsou Židé první na ráně
Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět došel k názoru, že už nemá o lidstvu žádné přehnané iluze. Třeba proto, že i přes protektorát a holocaust nikdy nezmizel antisemitismus.
-
Libor Dvořák: Antisemitismus je v Rusech zakořeněný. Nenávist k Židům pěstovala carská říše i Stalin
Jih Ruska ovládly protiizraelské nepokoje. Na letišti v Dagestánu vtrhl rozvášněný dav na letištní plochu s cílem najít cestující z Tel Avivu. Jaké je pozadí událostí?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
