Biolog David Storch: Svítíme moc, navíc světla mají nepříznivou barvu. Nová norma určí, kterým směrem mají lampy svítit
Světelný smog je téma, o kterém se u nás mluví teprve dvacet let. „Překvapuje mě, jak rychle se v této oblasti postupuje,“ komentuje biolog a ekolog David Storch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Světelné znečištění od března upravuje nová norma. V čem je světelné znečištění problematické? Jak to vidí… na Dvojce moderuje Vladimír Kroc.
Od března 2023 u nás platí nová pravidla proti světelnému znečištění. Technická norma řeší instalaci nových světelných zdrojů.
Čtěte také
Podle ekologa a biologa Davida Storcha je světelné znečištění považováno za velký problém. „Ovlivňuje biorytmy nejen nás lidí, ale třeba i zvířat a rostlin,“ vysvětluje na Dvojce.
Světelný smog netrápí jen Českou republiku, ale nadměrné svícení je celosvětovým problémem. „Svítíme moc a barva světla je nepříznivá,“ vysvětluje Storch v rozhovoru s Vladimírem Krocem. „Barva je příliš bílá, tón barvy je posunut do modré části, která právě ovlivňuje biorytmy.“ Nová technická norma už platí a upravuje barvu světla i směr svícení lamp.
Příliš bílé světlo lamp
Norma umožňuje měnit barvu světla a nastavovat ji v závislosti na tom, kde se konkrétní osvětlení nachází. „Jestli je ve městě, na venkově, případně třeba v národních parcích. Čím víc je světlo blíž přírodě, tím by mělo být červenější. Směrem k nižším frekvencím,“ ujasňuje biolog. Dalším pravidlem je čas a směr svitu: „Aby se nesvítilo do nebe, protože to ovlivňuje například noční hmyz nebo táhnoucí ptáky.“
Jak bude norma fungovat v praxi? „Neznamená to, že se teď budou všechna světla měnit. Jedná se o nová světla,“ představuje nová pravidla ekolog. „Mně na této věci připadá nejzajímavější to, jak rychle se v této oblasti postupuje,“ míní Storch a připomíná, že o světelném znečištění se u nás mluví teprve krátce, a už jsou vidět konkrétní dopady.
„Když jedete někam do krajiny, tak vidíte, že se věci změnily, že o půlnoci se zhasíná.“ Otázku světelného smogu srovnává s jinými ekologickými problémy. „Stav našich rybníků nebo to, že na výsypkách není nutné dělat technické rekultivace, ale můžou se nechat spontánně zarůstat. O tom se mluví padesát let a pořád se prakticky nic neděje,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… „V otázce světelného smogu pravděpodobně neexistuje protitlak, profit z toho budou mít pravděpodobně výrobci svítidel,“ uzavírá téma.
Související
-
V nocí máme málo tmy a ve dne méně světla. Není to dobré pro náš biorytmus, říká astronom Suchan
Proč ho neoslovuje krása rozzářeného nočního města? Jak bojuje proti světelnému smogu? A daří se mu měnit situaci i na legislativní úrovni? Moderuje Jana Rychterová.
-
Světelný smog
Host: doc. RNDr. Zdeňka Bendová, Ph.D., katedra fyziologie Přírodovědecké fakulty UK. Moderuje Tereza Stýblová.
-
Biolog Storch: Ochrana 30 procent pevniny a moří? Výsledky konference OSN předčily veškerá očekávání
Ambiciózní cíle si stanovili účastníci konference OSN v Montrealu o biologické rozmanitosti. Do roku 2030 chtějí ochránit 30 % pevniny a moří. O jak reálné vize jde?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
