Bála jsem se, že odejdu dřív než můj muž. Odešel královsky za potlesku publika. Zrcadlo Magdy Vašáryové

24. únor 2022
Zrcadlo

K filmu se dostala omylem. Po čem vždycky toužila, bylo studium matematiky. Nakonec ale vystudovala sociologii, stala se diplomatkou, a dokonce kandidovala na prezidentku Slovenské republiky. V nedávné minulosti se rozloučila se svým mužem a životní oporou, hercem Milanem Lasicou.

Autor dokumentu: Vedran Kovačevič
Slovesný dramaturg: Marek Mojžíšek
Dramaturgie: Markéta Oddfish Nešlehová
Zvuk: Lukáš Vorel
Zvukový mistr: Tomáš Gsöllhofer
Hudba: Vojtěch Komárek
Premiéra: 24. 2. 2022

„Když se každé ráno podívám do zrcadla, vidím v něm ženu staršího věku. Přesto se ještě stále snažím najít v těch mých ,pivních‘ žluto-zelených očích to malé děvčátko Adiku – jak mi říkali doma, které bylo plné všelijakých snů a představ,“ přiznává v úvodu Magda Vašáryová, která vyrůstala v Banské Štiavnici.

Právě energie malé a ničím nezatížené dívenky je pro herečku a političku ten hlavní zdroj životní síly, po níž sahá v náročných situacích. Naposledy loni v červenci, kdy náhle zemřel její manžel, herec Milan Lasica.

Šťastně a královsky

„Dnes je pro mě důležité jeho odchod ustát. Žili jsme spolu 40 let. Nebyli jsme klasické manželství, nevysedávali jsme večer u televize, často jsme byli pryč. Já jsem v mezičase byla osm let velvyslankyní ve Vídni a ve Varšavě, zatímco muž zůstal v Bratislavě, kde měl svoje divadlo. Nedá se říct, že bych se cítila osaměle, jsem zvyklá být sama. Důležité ale pro mě je vrátit se k tomu malému děvčátku, protože to je ta primární energie, kterou jsem měla, a přece jen se jí nechci vzdát,“ přemítá.

Magda Vašáryová
Magda Vašáryová|foto:Vedran Kovačevič, Český rozhlas

„Šest let od manželovy operace jsem věděla, že se čas krátí. A když to šest let víte, tak s tím vnitřně pracujete. Těší mě vědomí, že odešel šťastně a královsky. Komu se podaří odejít během sekundy a na prknech svého divadla za potlesku publika? Je to věc, která vás přes samotný odchod přenese. Nejsem sentimentální. Byla jsem to já, kdo vedl a organizoval domácnost,“ přiznává dále Vašáryová.

„Položila jsem si otázku, proč někteří velmi těžce nesou odchod partnera. A dospěla jsem k závěru, že je to proto, že na něm byli závislí. Já na Milanovi závislá nebyla. Naopak jsem se vždycky bála, že dřív odejdu já. Nemám takovou genetickou výbavu, jakou měl můj muž. Bála jsem se, jak by to tady zvládal, jak by si s ním poradily dcery, protože jsem ho příšerně rozmazlovala,“ dodává se smíchem.

Jak prožívala dobu, kdy skončila s herectvím? Jaká byla dráha diplomatky a role političky? A proč ji mrzí, že nevyhrála primátorské volby v Bratislavě?

Zrcadlo poslouchejte každý čtvrtek od 18:05 na Dvojce. Všechny díly potom najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

autor: Eva Nachmilnerová
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.

Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu

Osudy dobrého vojáka Švejka

Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET

Koupit

Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser