Až se neprobudím. Dokument o nočních můrách, výzkumu a snaze přesvědčit je, že nejsou samy sebou

11. září 2016

Jak o nočních můrách hovoří ti, kteří jimi trpí každou noc? Jaký je život s inkubem na hrudi? A jaké jsou dny po nočních můrách? Tomáš Soldán se s mikrofonem vydal na tenkou hranici mezi snem a bděním. Zúčastnil se i výzkumu zaměřeného na prožívání nočních můr a snahu pracovat s nimi ve prospěch spáčů.

Sny jako inspirace. Sny jako věštba. Sny jako vyústění tužeb. To všechno jsou dávno známé a pojmenované kategorie, do kterých se tu a tam snažíte uspořádat sled obrazů, kterým jste v noci na dnešek byli strženi od srozumitelného života kamsi jinam. Noční můru pak dokážete dát k dobru jako cosi neobvyklého, co vás na jedinou noc vytrhlo ze spaní.

Režisér tentokrát obrátil mikrofon proti sobě a začal zkoumat své prožitky spánku, snů, jejich následky na bdění. Osou dokumentu se přitom stal výzkum zaměřený na prožívání a možné příčiny výskytu nočních můr. Vedla jej na Katedře psychologie Univerzity Palackého v Olomouci Lucie Klůzová-Kráčmarová.

Unikátní výpovědi a hudba

Autor dokumentu Tomáš Soldán tak jako jeden z účastníků postupně prošel všemi třemi částmi zmiňované studie. V dokumentu se tedy mísí záznamy rozhovorů z probíhajícího výzkumu, zpovědi dalších účastníků-snivců, ale také poznámky k tomu, jak zlým snům předcházet, jak s nimi pracovat, když už nás navštíví.

režisér a autor dokumentuTomáš Soldán

Formou nejde o tradičnější pořad. Autor se rozhodl své poznatky přetvořit do jakési procházky neklidným spánkem. Díky tomu vznikla i neotřelá hudba, jejímž autorem a interpretem je brněnský multiinstrumentalista Tomáš Vtípil.

Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.