André-Jacques Garnerin. Vynálezce padáku a průkopník parašutismu si při prvním seskoku vymkl kotník

Psal se 22. říjen roku 1797, když André-Jacques Garnerin v pařížském parku Monceau nastoupil do proutěného koše svého vodíkového balonu a vznesl se s ním do výšky kolem devíti set metrů. Naposledy pohlédl k Zemi, kde se tísnil početný dav přihlížejících lidí, svědků jeho odvážného činu. Francouzský dobrodruh přeřízl lano, spojující koš s balonem.

„Ve chvíli, kdy jsem se rozhodl přeříznout provaz, který mě držel mezi nebem a Zemí, změřil jsem svým okem ten obrovský prostor, který mě dělil od zbytku lidské rasy,“ popsal Garnerin později památný okamžik. Přeřízl lano, a zatímco balon pokračoval v letu vzhůru, proutěná gondola, v níž se vzduchoplavec nacházel, se rychle řítila dolů.

Svůj kaskadérský kousek přežil

Náhrobek Štefana Baniče ve tvaru padáku na smolenickém hřbitově.

Všem se ulevilo, když se nad ní po chvíli rozprostřel padák. Koš s Garnerinem prudce poletoval ze strany na stranu, div, že z něj vzduchoplavec nevypadl. Navíc po dopadu na zem se gondola tažená padákem znovu odrazila do vzduchu a než znehybněla, byla ještě nějakou dobu vláčena po zemi. Tvrdé přistání způsobilo, že si Garnerin vymkl kotník, ale jinak přežil svůj kaskadérský kousek bez zranění, a stal se tak prvním parašutistou na světě.

Jaký osud stihl vynálezce padáku Andrého-Jacquesa Garnerina? Koho okouzlil svým odvážným činem? A jakým způsobem se do historie parašutismu zapsal slovenský zedník Štefan Banič? Odpovědi na tyto otázky uslyšíte v Příbězích z kalendáře.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas

Spustit audio

Související