Analytik Tureček: Pavel příjemně překvapil. Podpořil Izrael, ale otevřeně promluvil i o utrpení Palestinců

18. leden 2024

Prezident Pavel se počátkem týdne setkal v Jeruzalémě se svým izraelským protějškem Jicchakem Herzogem a dalšími vrcholnými představiteli státu. Sešel se rovněž s příbuznými Izraelců, které uneslo hnutí Hamás. Jak vnímat jeho cestu v době, kdy roste počet palestinských obětí v Pásmu Gazy a sílí kritika Izraele za intenzitu jeho odvety po teroristickém útoku? Analytik Tureček vysvětlí ještě obvinění Izraele JAR z genocidy Palestinců a zamyslí se nad možným řešením konfliktu.

„Petr Pavel příjemně překvapil. Jako první český politik totiž poprvé od teroristického útoku zcela otevřeně promluvil i o zájmech Palestinců, o utrpení, kterým procházejí v Gaze. Šlo o spojeneckou návštěvu, kdy jednoznačně odsoudil teroristické útoky, zároveň ale nezapomněl, že jsou to Palestinci, kteří teď trpí mnohem více, než předtím trpěli Izraelci. A je jedno, kdo za to může. Svět se k tomu musí nějak postavit,“ hodnotí v pořadu Jak to vidí... zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček.

Požadavek českých aktivistů, aby prezident Pavel navštívil také bombardovanou Gazu, mu však přijde zbytečně vyhrocený. „Nikdo ze státníků přímo v Gaze nebyl. Myslím si, že by aktivisté mohli alespoň interně ocenit, že se náš prezident odchýlil od nekritické proizraelské linie, která vidí na Blízkém východě jenom zájmy Izraele, a upozornil i na zájmy druhých.“

Unesení

Prezident Pavel se při své návštěvě setkal i s příbuznými unesených Izraelců. Z 240 rukojmích se jich do Izraele vrátila necelá polovina. „Jejich rodiny jsou samozřejmě ve velmi zoufalé situaci, přičemž často mají požadavky, které jdou zcela proti zájmům Izraele. Někteří z nich požadují, aby válečné operace v Gaze okamžitě skončily, a tím se umožnil návrat rukojmích.“

Čtěte také

Izrael to však odmítá. „Osvobození rukojmích je pro něj samozřejmě důležité, zároveň ale chce zničit Hamás. A nedělejme si iluze. To, že Izrael bombarduje Gazu, samozřejmě ohrožuje i rukojmí. Kritika vlády, že zavlekla zemi do války, že podcenila riziko teroristických aktivit Hamásu a že nyní z pohledu příbuzných maří návrat jejich blízkých, je velká,“ popisuje nálady v Izraeli Tureček.

Petr Pavel zároveň řekl, že hnutí Hamás už nezáleží na Palestincích a neměl by být považován za legitimního zástupce palestinského lidu. „Je to jasná snaha oddělit Palestince od Hamásu. Na druhé straně víme, že kdyby dneska proběhly volby, Hamás by je v Palestině asi vyhrál, a to nejen na Západním břehu, ale zřejmě i v bombardované Gaze. V očích Palestinců je to totiž jediná síla, která pro Palestince něco dělá.“

Pošlapaná čest

Jakkoli se to může zdát západnímu světu absurdní, podle Turečka jde o další rovinu blízkovýchodního problému. „Umírněná vláda prezidenta Abbáse na Západním břehu Jordánu uznala Izrael před 30 lety, vedla s ním mírové rozhovory, a stejně to Palestincům nic nepřineslo. Izraelský establishment vznik palestinského státu dlouhodobě odmítá, čímž paradoxně podráží nohy umírněné větvi Palestinců. Ti nemají palestinskému národu co dát. Jediný, kdo Palestincům něco dává, je teroristický Hamás, i když jde jenom o návrat pošlapané cti. A bohužel součástí jejich boje jsou i teroristické útoky.“

Čtěte také

Masakr Hamásu ale může být podle Turečka i navzdory pravicové vládě v Izraeli určitým katalyzátorem, kdy se začne hovořit o tom, že je třeba izraelsko-palestinský konflikt řešit globálněji. „Jasně to řekl i prezident Pavel, čímž se opět odchýlil od řady jiných českých politiků. Zcela otevřeně řekl, že je potřeba mluvit o rukojmích a o vyřešení teroristického problému v Palestině, zároveň je ale podle něj třeba se bavit o státnosti jako o hlavním cíli Palestinců, protože pokud se tento cíl nenaplní, klid tu nebude.“

K obnovení mírového procesu však podle analytika může dojít až ve chvíli, kdy k tomu na obou stranách bude vůle. „Samozřejmě vždy budou Palestinci, kteří budou státnost sabotovat. Ve chvíli, kdy ale budou marginalizovaní a nebudou hlavními hrdiny palestinského lidu, bude větší naděje než dnes. Ke změně nálad ale musí dojít i v Izraeli. Ve chvíli, kdy odejdou z vlády rasističtí politici a dostane se opět k moci centristický tábor, bude možné mluvit o nějakém obnovení mírového procesu,“ uzavírá Břetislav Tureček.

Spustit audio

Související