Analytička Klímová: Dědictví kolonialismu? U kořene selhání státu stojí instituce, které slouží vybraným elitám
Proč jsou země chudé a bohaté? Letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson nabídli odpověď, když prokázali význam společenských institucí pro prosperitu zemí. Společnosti se špatným právním řádem a institucemi, které vykořisťují obyvatelstvo, podle nich negenerují růst ani změny k lepšímu. Jak snížit propastné rozdíly? Ekonomka Jana Klímová se ještě zamyslí nad platy politiků a přiblíží, jak je to v Česku s odběrem ruského plynu.
Teorie vědců pracujících a žijících v Americe je postavena na přesvědčení, že společenské instituce, politické i ekonomické, jsou přímo provázány s prosperitou dané země.
„U kořene selhání státu přitom podle nich stojí tzv. extraktivní instituce, které slouží pouze vybraným elitám a zbytek společnosti utlačují. Oproti tomu inkluzivní instituce prosazují dodržování vlastnických práv, nastavují rovné podmínky pro všechny v hospodářství, povzbuzují k investicím do nových technologií a dovedností, do vzdělání pro všechny, čímž pomáhají růstu ekonomik,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
Nejde to donekonečna
Společnosti, které nechrání vlastnická práva a nemotivují k ekonomickým aktivitám, fungují velmi dobře v autoritářských režimech typu Čína nebo bývalý Sovětský svaz, což ekonomové podrobně rozebírají ve své knize Proč státy selhávají. Kořeny moci, prosperity a chudoby.
Čtěte také
„Oni připouštějí, že systém extraktivních institucí, které vylučují část společnosti z podílu na moci, může po určitou dobu fungovat, dlouhodobě udržitelný ale není. Není totiž rovnovážný a spravedlivý. Vidíme to v dnešní Číně. Podniky, které jsou řízeny lidmi, kteří mají blíž ke komunistické straně, mají určité výhody. Ti, kteří mají rozpory s komunistickou stranou, často zmizí nebo se dostanou do problémů. Není tam úplně volný pohyb pracovní síly, úplná svoboda v podnikání, lidé jsou sledováni, kam se přemisťují. V dlouhodobém měřítku je to tedy pro udržitelný růst problém,“ popisuje analytička.
Důležitou podmínku úspěchu státu je podle trojice badatelů určitá míra centralizace. Příkladem jsou některé africké země, kterým se podařilo na rozdíl od jiných, byť mají stejné podmínky geografické, klimatické nebo kulturní, být úspěšné právě z důvodu, že dokázaly sjednotit vládu a vynucovat zákony, které jsou správné. „Zkrátka nastolily zákon a pořádek, jednotný jazyk, kterým se společnost vzdělává a rovněž dbají na dodržování vlastnických práv. Společnost se nerozděluje tím, že někdo má přístup k bohatství, a někdo ne.“
Dědictví kolonizace
S výše zmíněným úzce souvisí i téma kolonialismu, který nobelisté ve svém výzkumu označili za velmi negativní záležitost, která zbavila místní lidi vlastnictví. „Zjednodušeně z nich kolonizace udělala otroky a z bohatství potom profitovala pouze úzká skupina lidí. Po pádu koloniálního systému se bohužel některé modely převedly dál, kdy se Evropany budovaných institucí vždy chopila nějaká místní elita a vykořisťování vlastně pokračovalo dál,“ uzavírá Jana Klímová.
Související
-
Marek Hudema: Nobelova cena za ekonomii. A demokracii
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala trojice v Americe pracujících ekonomů Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson. Ne náhodou.
-
Česko si v ekonomické svobodě pohoršilo, je 22. na světě, nejlépe si vede Hongkong
Index se zveřejňuje od roku 1996. Letos zveřejněné údaje vycházejí z dat roku 2022. Zpoždění je způsobeno tím, že je nutné počkat na údaje ze 165 zemí světa.
-
Ekonom: EU sráží na kolena technologická zaostalost i různorodost. Největší brzdou je ale byrokracie
Exprezident Evropské centrální banky Mario Draghi varoval Evropu před úpadkem a ztrátou konkurenceschopnosti. Jak zastavit stagnaci? A v čem EU zaostává za USA a Čínou?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.