Alexander Parkes. Zapomenutý otec umělé hmoty
Bez plastů si už neumíme představit život. Mnozí dnešní dobu označují za éru plastů. Na počátku přitom stojí dnes nepříliš známý chemik z 19. století, který se řadu let snažil s vynálezem prorazit. Bezvýsledně. Je tvrdá jako rohovina, ale ohebná jako kůže. Těmito slovy se Alexander Parkes snažil upoutat pozornost diváků na mezinárodní průmyslové výstavě, která se v roce 1862 konala v Londýně. Parkes tam prezentoval svou umělou hmotu, kterou nazval podle sebe parkesine.
Vědec se narodil 29. prosince 1813 v Birminghamu. Zprvu se zabýval zejména metalurgií, vylepšil proces galvanického pokovování a získal desítky patentů. Umělou hmotu objevil de facto náhodou. Při experimentech mísil přírodní materiály, třeba celulózu nebo kafr, s nejrůznějšími chemikáliemi. Po jednom pokusu mu jako odpad z odpařování zůstala podivná lepkavá hmota, která se po zahřátí dala dobře tvarovat, ale po zatuhnutí byla naopak velmi odolná.
První výrobky se lámaly a byly drahé
Parkes na jejím zdokonalování pracoval sedm let, než se s ní odvážil vyjít na veřejnost. Učinil tak na již zmíněné londýnské výstavě. Jenže výrobky z jeho umělé hmoty byly dost nedokonalé, snadno se lámaly a byly příliš drahé. Není divu, že po několika letech málem zkrachoval a firmu raději prodal svému společníkovi Danielu Spillovi. Ten pak hmotu přejmenoval na xylonite a nakonec na trhu uspěl. Musel však čelit velké konkurenci z Ameriky.
Tamější vynálezce John Wesley Hyatt se zprvu snažil najít dostupnější alternativu k drahé slonovině, z níž se vyráběly kulečníkové koule. Začal tam, kde Parkes s Spill skončili. Vylepšil vlastnosti umělé hmoty a začal ji prodávat pod názvem celuloid. A byl to velkolepý úspěch. Není divu, že ho Spill zažaloval za krádež patentu. Soudy se radily deset let a nakonec rozhodly šalamounsky – Spill i Hyatt mohli ve výrobě svých plastů pokračovat.
Zplodil 17 potomků se dvěma ženami
A Parkes? V laboratoři strávil zbytek života, ale dalšího podobně převratného vynálezu se už nedočkal. Naopak se dočkal sedmnácti potomků, které zplodil se dvěma manželkami. Zemřel v roce 1890 ve věku 76 let. Poslední odpočinek našel v Londýně, ale jeho hrob byl po necelých sto letech v tichosti zrušen.
V poslední době Parkesův odkaz znovu ožívá. V roce 2004 se na jeho někdejší továrně v Birminghamu objevila pamětní deska a jen o rok později jej Americká akademie plastů uvedla do své síně slávy.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Expedice: Odpad jako surovina. Vědci hledají cesty, jak odpadky opětovně využívat
Plastový odpad, který nosíme do žlutých popelnic, je poměrně snadné zpracovat. Jenže existuje velké množství odpadu, který má takové složení, že ho neumíme znovu využít.
-
Trabant. Pro Němce družice, pro Čechy Pryskyřičník pádivý
Výroba aut se ve východním Německu rozjela 7. listopadu 1957. Legendární vozítka dostala jméno Trabant, česky družice. A to na počest sovětské družice Sputnik 1.
-
Thomas Alva Edison. Kouzeník z Menlo Parku
Thomas Alva Edison má na kontě neuvěřitelných 2332 patentů. Nejvíc ho proslavily vynálezy spojené se zaváděním elektrického proudu, zejména žárovka. Zemřel 18. října 1931.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
