Adam Černý: Ukrajina a ti další jako evropské téma
Když se ministři zahraničí členských zemí Evropské unie v těchto dnech poprvé vypravili ke své schůzce mimo území Evropské unie, chtěli svou volbou demonstrovat podporu Ukrajině čelící více než rok a půl otevřené putinovské agresi.
Nakonec mělo setkání příchuť paradoxu, jak se objevují pochybnosti o výdrži této podpory aktuálně dané nejasnou orientací příští slovenské vlády či rozpočtovou přetahovanou v americkém Kongresu.
Čtěte také
Vyhlídky v Polsku, které se rovněž chystá k volbám, alespoň co se týče podpory Ukrajiny, podobnou nervozitu nevyvolávají, stávající situace však může ovlivnit úvahy o příštím rozšiřování Evropské unie, které bylo na pořadu sedmadvacítky ve španělské Granadě.
Návaznost je zřejmá – pokud v Evropské unii a zvláště mezi jejími zakládajícími členy převládne nejistota nad kandidáty z bývalého sovětského tábora, mnoho chuti do přijímání nových členů nebude.
Debata o příštím rozšíření, které by mělo zahrnovat západobalkánskou šestici plus Moldavsko či Gruzii, byla od vstupu Chorvatska před více než deseti lety fakticky u ledu. Ale tak jak Vladimir Putin dokázal svou válkou proti Ukrajině pohnout Finsko a Švédsko od neutrality k přihlášce do Severoatlantické aliance, podobně udělal v Evropské unii ze vstupu Ukrajiny aktuální téma.
Pochybnost s rozšířením
I tady je patrné, že idea evropské integrace je především politický projekt, a to jak při jejím zrodu, tak při jejím zvažovaném rozšiřování, po němž by unie až na pobrexitovou výjimku zahrnovala vskutku celý kontinent.
Čtěte také
Má-li se Evropská unie rozšířit až o devět dalších zemí, z nichž tři byly před více než třemi desítkami let součástí Sovětského svazu, musí plně přijmout lekci z Ukrajiny, kterou Západ ponechal v takzvaně šedé zóně, což si Vladimir Putin vyložil tak, že z této šedé zóny je třeba co nejdříve a co nejvíce zabrat. Jinými slovy řečeno, není možno příliš otálet. Ale pokud se má Evropská unie rozšířit, stěží může zůstat jako dnes.
Bylo tomu tak, i když se chystalo přijetí bývalých členů sovětského bloku, tedy včetně Česka. I tehdy ne jeden, ale více příslovečných rarachů se skrývalo v odpovědích na všetečné otázky. Nyní bude například nutno zvážit, zda a jak bude možné rozhodovat v šestatřicítce, když už nyní v sedmadvacítce to není snadné, neboli zda připustit hlasování kvalifikovanou většinou i v dalších oblastech.
Zkušenost s maďarskými či polskými obstrukcemi k tomu přímo nabádá. Tady se obloukem vrací klíčová pochybnost spojená se zvažovaným rozšířením. Takzvaní staří členové Evropské unie se obávají, že příchod zemí s nestabilními vládami, slabými ekonomikami a malým respektem k právnímu státu by celkový evropský projekt neposílil, ale naopak z něj udělal pytel blech. Bude na zemích jako Česko a dalších, aby tyto obavy pomáhaly rozptýlit.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
