Adam Černý: Slovem roku 2021 byla v Číně stabilita
Rok, který předchází nástupu nejsilnější asijské šelmy, tygra, do lunárního kalendáře od počátku příštího února, se v nejlidnatější zemi světa nesl ve znamení slova stabilita. Vedení státu, totožné s vedením jediné vládnoucí strany, se k němu vracelo při nejrůznějších příležitostech a z nejrůznějších důvodů. A ty hlavní byly hospodářské.
V záznamu z prosincové ústřední ekonomické pracovní konference, které předsedal šéf strany a státu Si Ťin-pching, se toto slovo objevilo celkem 25krát spolu s varováním, že pracovníci státu na všech úrovních nesou odpovědnost za makroekonomickou stabilizaci.
Čtěte také
Důvody lze najít v číslech. Hospodářský růst během minulé dekády výrazně zpomalil pod úroveň 10 procent. To je tempo, s nímž by sice leckteré evropské vlády byly navýsost spokojeny, ale v zemi po desetiletí přivyklé na dvojciferné přírůstky musí budit když ne obavy, tak přinejmenším nervozitu. Čínská akademie společenských věd předpovídá pro příští rok růst 5,6 procenta a na zmíněné ekonomické konferenci zaznívalo, že klíčovým problémem jsou nyní pracovní místa.
Počty zaměstnanců od počátku pandemie nemoci covid-19 klesaly v milionových řádech, a to hlavně v tak citlivých sektorech jako stavebnictví a ve výrobě a i ve službách. Příčinou byla mimo jiné protiepidemická opatření mnohdy zahrnující tvrdé uzávěry celých měst či regionů.
A také snižující se poptávka, přičemž důsledky nejvíce pocítili mladí. V říjnu nezaměstnanost lidí mezi 15 až 24 lety dosahovala takřka 15 procent, tedy o dvě procenta více než před propuknutím pandemie.
Jedna miska rýže každému denně
Nezaměstnanost ve srovnatelné věkové skupině v Evropě byla v krizových letech výrazně vyšší, rostla až k jedné čtvrtině, v Číně však vyhlídky mladých lidí hrají výraznou roli ve vývoji společnosti. Zásadně se promítají do porodnosti, která se navzdory úsilí komunistické strany a vlády stává kritickým faktorem.
Čtěte také
Podle oficiální statistické ročenky zveřejněné v listopadu v roce 2020 připadalo na jeden tisíc obyvatel pouze 8,5 porodu, tedy nejméně od roku 1978, kdy začaly být publikovány oficiální statistiky. Podle všeho šlo o nejnižší úroveň od doby, kdy se komunistická strana v roce 1949 chopila moci.
I když někdejší tvrdé restrikce politiky „jednoho dítěte“ již byly zrušeny, přesto v roce 2021 pokračoval dosavadní trend a mohl by dokonce přijít zlom, kdy počet nově narozených bude nižší než počet zemřelých, takže celkový počet obyvatel se začne snižovat.
V Číně s jednou miliardou a 400 miliony obyvatel by se to mohlo zdát jako nepříliš zásadní. Ale čtyři desetiletí výrazného hospodářského růstu, které daly vzniknout početné střední třídě v zemi, kde komunisté kdysi jako pokrok slibovali „jednu misku rýže každému denně“, a která se díky tomu stala velmocí s globálními ambicemi, se demografie může stát citelnou brzdou hospodářského růstu.
Čtěte také
Až dosud jedním z jeho hlavních faktorů byl neustálý příliv pracovních sil z venkova do měst a mezi nimi velké počty mladých lidí.
Pokles porodnosti zaznamenaly i jiné dříve rostoucí ekonomiky jako třeba Japonsko. V jeho případě však přišla demografická stagnace, až když země dosáhla podstatně vyššího ekonomického rozvoje.
Pokud se v Číně trend porodnosti nezmění, mohl by se její hospodářský růst zastavit na nižší úrovni se všemi z toho vyplývajícími dopady na ambiciózní plány, které čínský vůdce Si Ťin-pching vtělil do slibu, že v roce 2049, tedy stého výročí komunistické vlády, se Čína stane vedoucí mocností světa.
Tyto ambice se již nyní projevují rostoucí rivalitou mezi Pekingem a Washingtonem. Je až paradoxní, že obě země, které mají mezi sebou stále velký objem obchodu, se v roce 2021 vůči sobě vzájemně vymezovaly nejen vojensky, jak to bylo zvláště patrné v oblasti Jihočínského moře, ale i hospodářsky. Nejnápadnější byla nejrůznější opatření mající za cíl mít co největší přehled a dohled nad těmi sektory obchodu, kde by druhá strana mohla získat nepatřičné výhody.
Čtěte také
Pokud se Číně nepodaří stabilizovat ekonomiku, která dosud spočívala na dvouciferných procentech růstu a kterou nyní zpochybňují negativní demografické výhledy, vzroste riziko, že komunistické vedení bude potřebovat najít viníka nebo až nepřítele. A tady by se jako vhodný terč nabízely Spojené státy. Ohlašované 21. století Pacifiku by se potom mohlo stát dějištěm ne už jen rivality Pekingu a Washingtonu, ale jejich přímé konfrontace, která by převážila nad dosavadní vzájemnou obchodní provázaností.
Je tu snad oblast, kde by se zájmy obou velmocí mohly nikoli střetávat, ale setkávat? Kupodivu ano. Na listopadové světové klimatické konferenci ve skotském Glasgow Spojené státy a Čína, dva největší světoví producenti oxidu uhličitého, oznámily, že budou spolupracovat při ochraně životního prostředí a že v tomto směru navýší své závazky.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
