Meteor o zatoulané velrybě, chybné vakcíně a největší vážce

Může velryba zabloudit?

U keporkaků je běžné, že překonávají vzdálenosti přesahující 10 000 km. Vědci využili obří databázi fotografií velrybích ocasů pořízených nadšenci a náhodnými svědky vynoření velryb. Ocas je u keporkaků jedinečný jako u lidí otisk prstu. Podařilo se tak identifikovat velrybu, která přeplavala do jiného oceánu. Zabloudila? Nebo měl její manévr záměr? Odpovědi hledal biolog prof. Jaroslav Petr.

Problém s vakcínou proti černému kašli

Očkování|foto:Shutterstock

Když se v 50. letech 20. století začalo s plošným očkováním proti černému kašli, vypadalo vše nadějně. Počet nakažených a zejména počet úmrtí novorozenců systematicky klesal až do 80. let. Jenže pak došlo k větším zásahům do výrobního procesu vakcíny a situace se začala zhoršovat. Loňský rok byl rekordní, počet nemocných v ČR překročil 36 000 případů. Prof. Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu AV představil objev, který ukazuje, že nová vakcína nejen, že neposiluje imunitu starších dětí, ale aktivně ji potlačuje! Jak z toho ven?

První světelné spektrum

Spektrum|foto:Raül Santín, Unspalsh

Isaac Newton si na nejbližším jarmarku koupil velký skleněný trojboký hranol, který se tehdy používal jako hračka či dekorace. Shledal, že podívá-li se přes hranol na slunce, vidí opět jen jeho bílé světlo. A potom jednou, praví legenda, škvírou v zavřené okenici pronikl do místnosti úzký paprsek slunečního světla. Když mu náš zvídavec nastrčil do cesty hranol, objevilo se na stěně za hranolem duhové prasátko! Newton tento barevný jev nazval „spektrum“, to podle latinského specto - „vidím“.  Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Je na Měsíci v noci tma?

Měsíc|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Zní to jako triviální otázka. Co by tam bylo jiného? Noc znamená, že je v konkrétním místě Slunce pod obzorem. Není Slunce, není světlo, takže musí být tma. Že je situace mnohem složitější, popisoval v Meteoru prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. A jak je to při zatmění Měsíce? Je jeho povrch tmavý? Ani na tuto otázku nelze odpovědět kladně.

Jaké rozpětí měla největší vážka?

Vážka|foto:Profimedia

Když byste před 300 miliony let navštívili tehdejší kamenouhelné močály, byla by tam k vidění spousta gigantických forem členovců, třeba gigantická dravá vážka rodu Meganeura. Rozpětí křídel podle současných odhadů činilo asi 65 až 75 cm, u velkých jedinců možná i více. To z nich při délce těla až kolem 50 cm a hmotnosti 150 až 210 gramů činí prakticky největší známé zástupce hmyzu všech dob. Co o nich víme? A proč tak vyrostly? O tom hovořil paleontolog Vladimír Socha.

Jak sova vidí?

Sova, detail oka|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Většina druhů sov jsou noční živočichové. Přesto je pro ně zrak důležitý. Ostatně stačí pohledět sově do očí a hned si všimnete, že se liší od ostatních ptáků – jsou velké a míří dopředu. Vnímání světla sovami se věnuje kniha Jennifer Ackermanové s názvem Co sova ví? a podtitulem Nové poznatky o nejtajemnějších ptácích světa. Knihu v překladu ornitoložky Aleny Klvaňové vydalo nakladatelství Kazda a v Meteoru z ní čte Dana Černá.