Meteor o umělém životě, armádní vědě a mluvících papoušcích
Poslechněte si:
- 01:36 Vytvoří vědci umělý život?
- 11:41 První objev exoplanety
- 21:10 Pomáhá věda armádě?
- 31:35 Adopce mezi zvířaty
- 43:04 Papouškují papoušci?
Vytvoří vědci umělý život?
Vytvoří vědci umělý život? A proč by to měli dělat? Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV je přesvědčen, že stvoření umělého života bude důkazem, že vědci opravdu dobře rozumí, co to život je.
Už se to povedlo v počítači, kdy jednoduché simulace buněk o pouhých třech genech mezi sebou bojovaly o výpočetní čas a paměť a vzájemně si konkurovaly podobně jako ve skutečnosti. Je snadné simulovat život?
První objev exoplanety
Dostat Nobelovu cenu je snem každého vědce. Alespoň těch, v jejichž oborech se uděluje. Část letošní za fyziku byla udělena za objev první exoplanety, tedy planety obíhající jinou hvězdu než naše Slunce.
Pro odbornou veřejnost to nebylo žádné překvapení, šlo skutečně o přelomový objev. Jestli něco překvapilo, tak fakt, že to Nobelovu výboru trvalo 24 let. Objev jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Pomáhá věda armádě?
Nepochybně ano, jinak by byla výbava dodnes na úrovni středověku. Vynálezy a patenty hrají v modernizaci armády klíčovou roli. Armády světa si dokonce vybudovaly vlastní výzkumná pracoviště.
Čas od času se utajované novinky představí i veřejnost. Jednu takovou příležitost využil i publicista Karel Sedláček, který navštívil veletrh DSEI v Londýně. Co dalšího kromě nové generace stíhaček a dronů ho zaujalo?
Adopce mezi zvířaty
Adoptování dětí je často jedinou možností bezdětných párů. Případně způsobem, jak páry s vlastními dětmi pomáhají sirotkům. Jaká je situace mezi zvířaty? Nebo jde jen o výsadu člověka?
Biolog prof. Jaroslav Petr přesvědčil posluchače, že adopce jsou častější, než bychom čekali a nabývají překvapivých podob. Je například popsán případ lvice, která adoptovala antilopu, přesto, že normálně jde o její kořist.
Papouškují papoušci?
Umí zvířata mluvit? Asi zbytečná otázka. Kdyby ano, dávno bychom si s nimi povídali. Svým způsobem si s nimi povídáme, i když to není naší lidskou řečí. Třeba pejskaři svým mazlíčkům dobře rozumějí. Poznají, jak se cítí, co jim je, jakou mají náladu. Dokážou si spolu hrát…
Jak spolu komunikují zvířata navzájem? Jak jsou na tom se snahou porozumět lidské řeči? A umí ji napodobovat. Těmito otázkami se zabývá kniha Řeč zvířat Evy Meierové, kterou vydalo nakladatelství Grada. V prvním díle jsme se věnovali řeči papoušků.
Související
-
Meteor o bahenních sopkách na Marsu, kočkách a životu v páru
01:14 Jsou na Marsu bahenní sopky? 15:28 První české letadlo 20:07 Jak pracovat s informacemi?31:37 Zná kočka své jméno? 40:10 Proč začal člověk žít v páru?
-
Tajemné planety u mrtvých hvězd
Asi málokdo by hledal život na planetách u mrtvých hvězd. Přesto by se o něm dalo za určitých podmínek i tam uvažovat.
-
Meteor o svatebních darech zvířat, prvním bleskosvodu a dracích nad Chocní
01:28 Česká expedice do Tungusky 11:08 Proč zničili první bleskosvod? 15:48 Svatební dary zvířat 27:18 Létali nad Chocní draci? 35:15 Sopka, která sváděla souboj s lidmi
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
