Meteor o nejstarším ohništi, hieroglyfech a škole orangutanů

Kde najdeme nejstarší ohniště?

Ohniště |foto:Zdenet Pixabay, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Ochrana před zvěří, osvětlení temné jeskyně nebo úprava jídla. K tomu všemu sloužil pračlověkovi oheň. Jaké máme doklady o jeho prvním použití? Jsou to především v jeskynních pozůstatky pravěkých ohnišť. Stránská skála v Brně aspiruje na nejstarší ohniště severně od Alp. Jak upozornil prof. Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, s datováním ohniště je velká potíž. Důlní činnost jeskyni zničila. Co tedy o tehdejším osídlení víme?

Nový typ genetické informace

Hledání genetické informace|foto:Shutterstock

Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV v Meteoru popsal objev nové třídy genetické informace. V oboru molekulární genetiky jde možná o jeden z objevů desetiletí. Vědci drobným úsekům dědičné informace, které dosud nikdo neznal, říkají obelisky. Nabrali vzorky, odstranili vše známé a zkoumali, co zbylo. A ejhle. Obelisky jsou všude. K čemu jsou asi dobré? Jakou roli mají v přírodě?

Proč včelojedovi nevadí žihadla?

Včelojed lesní je dravec podobný káni. Létá nad našimi hlavami právě v těchto týdnech. Přišel na to upozornit zoolog Jan Andreska. Včelojed k nám létá ze Skandinávie a od Baltu. Lákají ho zejména vosy, kterých je u nás v srpnu hojnost. Navzdory svému jménu se živí právě jimi. Dokáže najít v zemi vosí hnízdo a zobákem z něj vydolovat larvy. Vosy se samozřejmě brání, ale pták je vůči jejich žihadlu imunní. Jaký je jeho trik?

Rozluštění hieroglyfů

Egyptské písmo hieroglyfy celá staletí nikdo nedokázal rozluštit |foto:Shutterstock

Staré egypstké písmo bylo po staletí záhadou. Pomohla až tzv. Rossetská deska, kterou roku 1799 ukořistil Napoleon při tažení do Egypta. Tento černý, asi 30 centimetrů silný kámen o ploše desky od stolu obsahoval tři sloupce textu, každý v jiném písmu. Hieroglyfické písmo obnášelo 14 řádků, démotické 32 řádků a 54 řádků bylo ve starořečtině. Pokud každý sloupec pojednával o tomtéž, rýsovala se šance hieroglyfy rozluštit. To se povedlo 14. září 1822 francouzskému lingvistovi Jeanu-Françoisovi Champollionovi. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak určit stáří měsíčních kráterů?

Krátery na povrchu Měsíce|foto:Shutterstock

Čínské sondě Chang-e 5 se povedlo vyplnit chybějící údaje pro určování stáří kráterů. Datování kráterů je velmi obtížné, protože z Měsíce zase tak moc vzorků přivezeno nebylo. Naštěstí existuje způsob, jak datovat krátery vzájemně - jak poznat, který je starší a který mladší, tedy pořadí, posloupnost vzniku. Jak se to dělá, nám přiblížil astronom Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária v Brně.

Chodí orangutani do školy?

Mládě orangutana|foto:Mark Flanagan, Unsplash, CC0 1.0, ©

Pokud si školáci se začátkem školního roku posteskli, že zvířata jsou na tom lépe, protože do žádné školy chodit nemusejí, byli by na omylu. Řada živočichů se učí od narození velké množství dovedností. Platí to i pro orangutany, jejichž školní docházka trvá až do 8 let. Nemají žádné prázdniny a musejí v ní uspět, protože jde o jejich život. Co se učí, nám popsal biolog prof. Jaroslav Petr.