Meteor o australské přírodě, sodíkové baterii a živočichu bez těla

18. říjen 2025

Poslechněte si:

  • 01:03 Co ohrožuje australskou přírodu?
  • 13:40 První tranzistorové rádio
  • 18:31 Nová sodíková baterie
  • 27:05 Kolika let se dožívali dinosauři?
  • 37:01 Může živočich žít bez těla?
  • 43:34 Příčina zániku mayské civilizace

Hovoří zoolog John Ryan, chemik Jan Havlík nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy hydrogeologa Zbyňka Hrkala Voda, náš osud čte Václav Jílek.

Co ohrožuje australskou přírodu?

Klokan

Austrálie je nám nejvzdálenější kontinent a podmínky na něm jsou v mnoha směrech jiné. Australská příroda je naprosto fascinující. Zoolog, evoluční biolog a ochránce přírody John Ryan nám popsal mnoho úžasných australských zvířat – nejjedovatější hady světa, největšího krokodýla nebo podivného a nebezpečného ptáka kasuára. Bohužel australská příroda trpí změnou klimatu a invazí zavlečených druhů. Proč vyhynul vakovlk? Co s divokými dingy? Jakou roli hrají v přírodě požáry.

První tranzistorové rádio

Z reklamy na tranzistorové rádio z 50. let

Koncem roku 1947 byl v USA vynalezen hrotový tranzistor, tři roky nato tranzistor plošný. Ten už byl natolik stabilní, že se hodil k využití. Mohl by nahradit rádia s klasickými rozměrnými elektronkami. Zamýšlený produkt proto mohl být menší a také energeticky mnohem úspornější. Do vývoje se pustilo hned několik firem po světě.

První dostupný tranzistorový přijímač - dostal označení Regency TR-1 a veřejnost se o něm dozvěděla dne 18. října 1954, záměrně před Vánocemi. O této události tehdy referovala všechna média včetně vlivných listů New York Times a Wall Street Journal. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Nová sodíková baterie

Surovinovou závislost na asijských zemích by mohla řešit baterie ze Švédska

Moderní baterie hodně využívají prvek lithium. Jenomže jeho zásoby jsou nízké, je drahý a předmětem strategického souboje velmocí. Co takhle baterie založená na jiném prvku?

Tým vědců z Kalifornie představil baterii, kde hlavní roli hraje sodík. Zajímavé je použití pevného elektrolytu a absence předem vložené anody. Princip baterie popsal dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV. Ujme se v praxi?

Kolika let se dožívali dinosauři?

Ilustrace, jak asi mohl vypadat sauroposeidon

Velryba grónská se může dožít až 400 let, želva obrovská 180 a slon africký 70. Jak na tom byli dinosauři? Paleontolog Vladimír Socha popsal dávný předpoklad vědců, že se dinosauři museli dožívat stovek let, aby dokázali dorůst do svých ohromných rozměrů.

Moderní měření kostí ale ukazují něco jiného. Vědci zkoumali kosti několika jedinců pod mikroskopem a určili stáří maximálně na 60 let. Jak tedy stihli vyrůst?

Může živočich žít bez těla?

Nohatka

Pavouk bez nohy, moucha bez křídla, dokonce i člověk bez ruky. Všichni dokáží přežít. Třeba ještěrky jsou na tom ještě lépe: utržený ocásek jim doroste. Může ale nějaký živočich přijít o tělo, a při tom žít plnohodnotný život? Intuice říká, že ne.

Jenomže pokud není ztráta těla náhlá, ale dílem evoluce, dá se přežít i to. Za živočichem, kterému zbyly jen končetiny jsme se vydali s biologem prof. Jaroslavem Petrem do moře.

Příčina zániku mayské civilizace

Mayská pyramida v mexickém Chichen Itza

Mayové hospodařili s vodou za velmi obtížných podmínek – na jejich území chyběly velké řeky a podzemní voda ležela příliš hluboko. Proto museli v období dešťů zachytávat srážky do obrovských povrchových nádrží, které jim pak umožňovaly přežít dlouhé období sucha. Nic ale netrvá věčně.

Úžasná mayská civilizace se rozpadla. Mohly za to právě problémy s vodou? Nad tím se zamýšlí hydrogeolog doc. Zbyněk Hrkal ve své nové knize Voda, náš osud, kterou vydává nakladatelství Albatros.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.