33. Nejslavnější nahá dáma aneb Příběh meziválečné archeologie
Na území Československa se během první republiky rozeběhly rozsáhlé archeologické výzkumy, jež přinesly mnoho vzrušujících nálezů. Ty většinou pocházely z pravěkého dávnověku. Tempo prvorepublikové archeologie udával zejména tým Karla Absolona, který v létě 1925 objevil na nalezišti v Dolních Věstonicích slavnou sošku Věstonické venuše.
Archeologická horečka zachvátila po roce 1918 především Moravu. Vykopávky v Předmostí u Přerova, Býčí skále, jeskyni Pekárna, Ondraticích a Dolních Věstonicích organizoval Karel Absolon, kustod Moravského zemského muzea v Brně.
Kupujte na Radioteka.cz
Venuše i mamut v životní velikosti
Byl však poněkud komplikovanou osobností, neboť vědeckou dokumentaci archeologických nálezů zanedbával. Naleziště v Dolních Věstonicích navštěvoval převážně tehdy, když se mohl jeho významem pochlubit před slavnými zahraničními archeology a antropology, kteří tehdy Československou republiku navštívili.
Čtěte také
Absolon byl ale také skvělým popularizátorem moravských archeologických objevů, jejichž fotografie se díky němu objevily na stránkách prestižního zahraničního tisku. Sám o nich navíc přednášel na zahraničních vědeckých kongresech.
Jeden z vrcholů Absolonovy popularizační činnosti nastal v roce 1928, kdy byla na brněnské Výstavě soudobé kultury za velkého zájmu veřejnosti otevřena expozice o pravěkém vývoji lidstva, a to s realistickým modelem mamuta v životní velikosti.
Zvuk pravěkých fléten
Své síly spojil Absolon i s brněnskou pobočkou rozhlasové společnosti Radiojournal. Jeho pořady dokonce doprovázel zvuk vykopaných pravěkých fléten. Celá tato Absolonova popularizační kampaň byla součástí státní kulturní politiky, tedy reprezentace Československa před světovou veřejností.
Vedoucí projektu: Ondřej Nováček
Kreativní producentka a dramaturgyně: Kateřina Rathouská
Použitá literatura:
- Eickhoff, Martijn: Historie „ukradeného“ naleziště. Assien Bohmers a vykopávky SS-Ahnenerbe v Dolních Věstonicích. In: RegioM. Sborník Regionálního muzea v Mikulově. Regionální muzeum v Mikulově, Mikulov 2009, s. 129–146.
- Kostrohun, Petr: Cesty moravské paleolitické archeologie v období Československé republiky. Moravské zemské muzeum, Brno 2014.
- Pánek, Tomáš – Novák, Miloslav: Archeologické vykopávky na Moravě (24. 5. 1938). Dějiny a současnost 44/2022, č. 5, s. 22.
- Valoch, Karel – Lázničková Galetová, Martina (eds.): Nejstarší umění Evropy. První mezinárodní výstava originálů paleolitického umění. Moravské zemské muzeum – Archeologický ústav AV ČR, Brno 2009.
- Zajíček, Petr – Oliva, Martin – Kostrohun, Petr: Karel Absolon. Objevitel, manažer, vědec. Academia, Praha 2021.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
