Židovský stát a sionismus má silné odpůrce i mezi samotnými Židy

6. říjen 2009
Radiofórum

Každoroční oslavy izraelské nezávislosti jsou pro ně dnem smutku - pálí vlajky s Davidovou hvězdou a policistům židovského státu nadávají do nacistů. Takové akce si obvykle spojujeme s radikálními Palestinci. Málo se však ví, že silné odpůrce má sionismus a židovský stát i mezi samotnými Židy. Do velmi izolovaného světa židovských fundamentalistů, kteří existenci Izraele odmítají z náboženských důvodů, se nám podařilo nahlédnout.

"Do 16 let jsem studoval v ješivě a vůbec nemluvil hebrejsky, ale pouze jidiš. Nejdřív jsem se angažoval v hnutí proti ničení židovských hrobů na stavbách nebo při archeologickém průzkumu," říká Joel Strauss z extrémně uzavřené ultraortodoxní sekty Toldot Aharon.

"Můj svět byla čtvrť Mea Šearim, ohraničená Bar Ilanovou ulicí, kam jsme chodili protestovat proti sobotnímu provozu aut. Pak jsem sám začal organizovat různé demonstrace," pokračuje člen sekty, která je součástí střešní organizace Eida Charedit. Ta patří k nejsilnějším náboženským skupinám, které bojují proti existenci Izraele.

Nejvíc je slyšet o pouličních násilnostech, třeba o krvavých protestech proti otevření parkoviště o šábesu, které v létě každý týden paralyzovaly Jeruzalém. Hlavní je však promyšlená ideologie.

"Eida Charedit neuznává izraelský stát. Nepřijímáme od vlády žádné peníze, nemáme ani zdravotní nebo sociální zabezpečení. Ani naše školy izraelská vláda nijak nepodporuje. Ve chvíli, kdy bychom si od nich něco vzali, bylo by to jako úplatek a jako výraz naší podpory tomuto státu," vysvětluje Strauss.

Jeho komunita usazená v konzervativní čtvrti Mea Šearim čerpá pro své početné rodiny hlavně z darů od protisionistických Židů v Americe. V tiskovinách těchto bojovníků proti Izraeli je možné najít, co jim vadí na 61leté existenci státu.

Takhle třeba popisují dobu před založením Izraele: "Mezi Židy a Araby v Palestině byly vždy dobré vztahy. Vůdci židovské komunity se řídili principy judaismu a nikdy neprovokovali své nežidovské sousedy. Arabové byli velmi přátelští a typický byl vzájemný respekt. Když se však do Palestiny dostaly sionistické myšlenky, Arabové svůj přístup začali měnit. Doslechli se totiž, že Židé chtějí zabrat jejich zemi a vypudit je."

Organizace Eida Charedit vznikla v Palestině právě počátkem minulého století v reakci na příliv sionistů. Měla své vlastní instituce - od vývařoven přes rabíny až po soudy. Jenže nacionalisté ustavili svůj aparát a odpůrce budování Izraele vytlačili na vedlejší kolej.

"Jsou to lidé, kteří odmítají legitimitu židovského státu. Dokonce by odmítali i náboženský židovský stát. Podle nich totiž může židovský stát vytvořit jedině Mesiáš po svém příchodu. Musí to být dílo Boha a ne člověka. Proto dnes jakoukoli židovskou suverenitu odmítají," vysvětluje Benjamin Brown z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

Tito odpůrci samozřejmě zavrhují i židovské osady a jakékoli omezování původních obyvatel Palestiny. Turecká, britská nebo i arabská vláda by pro ně byly přijatelnější než vláda Židů. Další expert, profesor Ja'akov Rabkin napsal knihu Století židovské opozice vůči sionismu s podtitulem Hrozba zevnitř. Píše, že věřící židé kritizující izraelskou státnost se především snaží zabránit znesvěcování božího jména.

"Izrael často tvrdí, že vystupuje jménem všech Židů na světě, a dokonce i ve jménu judaismu. Tito židé ale mají za to, že musejí veřejnosti a hlavně nežidům vysvětlovat falešnost takových tvrzení. Jejich další přikázání zní bránit lidské životy. Mají za to, že když upozorní na náboženské výhrady k sionismu, ochrání tak Židy před hněvem, který podle nich stát Izrael ve světě vyvolává. Nechtějí, aby židé byli rukojmími izraelské politiky a jejích důsledků," shrnuje profesor Rabkin ve své studii.

Sami fundamentalisté mají v arzenálu ještě silnější kalibr. Tvrdí například, že za druhé světové války sionističtí vůdci preferovali usazování evropských Židů v Palestině před jejich záchranou v jiných částech světa. Nebýt toho, podařilo by se údajně podle antisionistů zachránit milióny lidí před vyhlazením.

Jak je ale tento odpor proti židovskému státu silný? Nakolik je typický pro statisíce ultraortodoxních židů, kteří v Izraeli žijí? Doktor Brown z Hebrejské univerzity vypočítává: "Existují tři typy. Jsou tu prosionistické skupiny, které sice nikdy otevřeně neřeknou, že podporují stát, ale ve skutečnosti to tak je."

"Nejvíce ultraortodoxních židů je neutrálních, nevystupují proti státu, ale berou ho jako pouze dočasnou záležitost na cestě k jejich daleko zásadnějším cílům. To je nejpočetnější tábor, čítající stovky tisíc lidí. A pak jsou tu ti opravdu zarytí odpůrci státu, kterých může být několik desítek tisíc," vysvětluje Benjamin Brown.

Spustit audio