Žháři v Holicích. Jeden z prvních případů v historii českého zločinu vyřešený díky odposlechům. Vznikl podle něj i román

Detektiv Jan Mrvík se jako řezník Kubera se ubytoval v místním hostinci a pod záminkou výkupu selat v okolí tajně pátral po organizované skupině místních. Svoje vyšetřovací metody Mrvík později popsal v románu Žháři (pod pseudonymem Marx).

Metoda popsaná v románu

Podle všeho už tehdy použil odposlechy, které se většinou spojují až s pozdějšími roky. V románu je i scéna, jak Mrvík na půdě hospody odvrtal dírku pro odposlouchávací zařízení. Samotné jej ale už nepopisuje.

Četníci potřebovali podezřelé chytit přímo při činu. Na základě odposlechů tedy vytipovali domy, kde mělo dojít k dalším požárům, a pak šli prakticky najisto. Františka Hrdličku chytili doslova při činu, když chtěl zapálit hromadu slámy a dřevěných krámů naskládaných uprostřed sednice prázdného domu.

Světelná smyčka se stahuje

Stejná situace byla i v dalších dvou objektech. Vše proběhlo v tichu noci. Četníci kvůli tomu přerušili elektrické dráty obecního světla. Sedláci, kteří byli s Hrdličkou domluveni na pojistném podvodu, a teď se najednou nedočkali slibovaných požárů, se začali znepokojeně stahovat k místům činu.

Na to četníci čekali. Rozsvítili baterky a zatáhli smyčku. Všechny uvnitř světelného kruhu odvedli do obecní basy. Měli problém, aby se tam všichni vešli. Celkem totiž obvinili 33 lidí. Soud se konal v Chrudimi v lednu 1932.

Potrestali se sami

Za 40 požárů v Holicích bylo z trestného činu žhářství a pojistného podvodu odsouzeno celkem 19 lidí. S tresty odnětí svobody od dvou měsíců do dvou let. Sedláci se ale potrestali hlavně sami, protože majetek zničený požáry jim nikdo nenahradil. A peníze vyplacené na pojistném museli vrátit pojišťovně Slavia.