Zdeněk Tyc: "Jiří Schmitzer nechtěl roli. Zlomil jsem ho, když jsem před ním poklekl"

"Vojtěch řečený sirotek", "Žiletky", "Smradi". Nejen pod těmito snímky je podpsán režisér Zdeněk Tyc. Nově natočil psychologické drama o věcech, které jsou sice neveselé, ale samozřejmou součástí života.

Co zabralo
V jeho filmu s názvem „Jako nikdy“ uvidíme, kromě jiných herců, Petru Špalkovou, Taťjanu Medveckou a také Jiřího Schmitzera, který prý ve snímku vůbec nechtěl hrát. „Nikdy jsem s ním předtím nepracoval. Naše první schůzka trvala hodinu a skončila jeho odmítnutím. Nenechal jsem se odradit a trval na tom, aby si to rozmyslel. Pak jsem pořád pozoroval telefon a čekal, že zavolá. Zavolal a opět odmítl. Pak jsem jel na jeho koncert do Brna a po koncertu před něj poklekl. A on řekl: ano. Dřív jsem to nikdy neudělal a možná bych to měl dělat častěji.“

Komu je film určen?
O čem film vypráví? „Je o umírání, lásce a smrti. Ale není to urnový háj či drastický film. Myslel jsem při natáčení na svojí 80letou maminku a chtěl, aby projekci tzv. přežila. Snímek není pro člověka, který právě prožívá ztrátu někoho blízkého, ale spíš pro toho, kdo to má za sebou. Nechtěl jsem svým snímkem nikoho trýznit a myslím, že jsem do něj zakomponoval i mnoho pozitivního.“ Je otázkou, jaký ohlas bude mít u publika film, který není právě veselý. A lidé chtějí komedie. „Je to výmluva. V životě bychom se měli potkávat i s tím, co není příjemné. Ať si to člověk plánuje sebelépe, negativním zkušenostem se nevyhne.“

O scénáři
Je základem úspěchu dobrý scénář? „Měl jsem dobrý scénář od Markéty Bidlasové, která jím potřebovala něco sdělit. Takže to nebyl kalkul nebo plán, jak vydělat peníze. A to je dobrý základ. Myslím, že záměr je z filmu poznat. Spekulace zůstane spekulací.“