Zavraždění populárního starosty Gdaňsku Pawła Adamovicze je možné přirovnat k teroristickému útoku na novináře z Charlie Hebdo v lednu roku 2015. Ve francouzském deníku Le Monde to píše komentátorka listu Sylvie Kauffmannová.
Podle ní Polsko tragická událost nesmírně šokovala a stejně jako před lety ve Francii by mohla vyvolat reflex národní jednoty. V zemi galského kohouta tehdy vyšli do ulic všichni Francouzi nehledě na politické přesvědčení. To se však v politicky hluboce rozpolceném Polsku teď nestalo.
Ve Varšavě začal platit třídenní smutek kvůli vraždě dlouholetého primátora polského Gdaňsku Pawla Adamowicze, který zemřel na následky bodných zranění. Jeho smrt je ale plná paradoxů.
K útoku na Adamowicze došlo během jeho vystoupení na akci největší polské dobročinné nadace Velký orchestr sváteční pomoci založené polským rockerem Jerzym Owsiakem. Jak Kauffmannová zdůrazňuje, třiapadesátiletý starosta Gdaňsku byl humanista, otevřený a tolerantní člověk. V čele města, proslulého jako kolébka odborového hnutí Solidarita, stál již 20 let.
V únoru minulého roku zveřejnil portál Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) text o Adamowiczově iniciativě, která měla napomoci přijímání uprchlíků v Polsku. Starosta Gdaňsku s ní přišel po setkání s papežem Františkem, který v kritických okamžicích uprchlické krize sezval starosty velkých evropských měst a diskutoval s nimi o imigraci.
Adamowicz se svým jednáním ocitl v rozporu s oficiálním postojem polské vlády, jež se rozhodla uprchlíky nepřijímat. A ukázal při tom, že mnohé se dá vyřešit i na komunální úrovni. Zároveň byl přítelem Lecha Wałęsy i předsedy Evropské rady Donalda Tuska, kteří oba pocházejí z Gdaňsku.
Tuskovu středovou stranu Občanská platforma nicméně opustil, aby se o místo starosty mohl ucházet jako nezávislý. Přesto jeho minulost i politika, kterou dlouhodobě v Gdaňsku uplatňoval, z něj v očích vládnoucí nacionalistické strany Právo a spravedlnost dělaly představitele opozice.
V atmosféře nenávisti, jež v posledních letech v Polsku zavládla, byl Adamowicz podobně jako řada jiných veřejných osobností častým terčem agresivních útoků na sociálních sítích i v běžném životě. Byl veřejně urážen, obviňován a čelil výhrůžkám.
Na čtvrteční pohřeb George Bushe staršího pozvaly americké úřady vedle polského prezidenta Andrzeje Dudy také bývalou hlavu Polska a nositele Nobelovy ceny za mír Lecha Wałęsu. Ten se s žádostí o pomoc s organizací své cesty obrátil na prezidentskou kancelář ve Varšavě.
Na podzim roku 2018, krátce před komunálními volbami, zveřejnila jedna krajně pravicová mládežnická organizace úmrtní oznámení jedenácti polských starostů, kteří údajně byli příliš vstřícní vůči migrantům. Paweł Adamovicz byl mezi nimi.
Obrátil se proto na státní zastupitelství spadající pod polského ministra spravedlnosti, ale jeho stížnost byla zamítnuta. Odůvodnění? Šlo prý jen o vyjádření názoru, nikoliv o podněcování k nenávisti.
Adamowiczův vrah byl v minulosti vězněný za ozbrojená přepadení a podle vězeňské služby trpěl psychickými poruchami. Ale pro tisíce lidí, které v pondělí večer vyšly do ulic, aby Adamowiczovi vzdaly čest, není tak důležité, kdo byl pachatelem útoku. Podle novinářky Kauffmannové hlavně chtěly upozornit na sílící nenávist ve veřejném životě.
Šéf nadace Velký orchestr sváteční pomoci Owczak v reakci na útok rezignoval na svou funkci. Nenávist vůči jeho osobě i celé nadaci prý stoupá už 25 let. „Celou tu dobu bojuji s lidmi, kteří mi vyhrožují. Polská spravedlnost a policie si s tím bohužel nedokáží poradit,“ uvedl hudebník. Bývalý disident Adam Michnik pak v reakci na vraždu napsal, že „nenávist probodla srdce svobody“.
Předseda Evropské rady Donald Tusk před týdnem neslavil kulaté výročí konce první světové války s hlavami států v Paříži. Místo toho v neděli 11. listopadu zamířil do rodného Polska, aby si se svými krajany připomněl sto let národní nezávislosti.
Polská společnost je teď rozdělená tak hluboce, že polský prezident Andrzej Duda na doporučení Adamowiczovy rodiny vzdal snahu postavit se v Gdaňsku do čela průvodu proti netoleranci. A rozdělená je dokonce i církev: papež František, který gdaňského starostu inspiroval, není zdaleka tak vřele přijímán všemi polskými biskupy.
Zavraždění Adamowicze mnohým připomnělo jiný případ: atentát na britskou poslankyni Jo Coxovou týden před referendem o brexitu v roce 2016. Společně s ní se polská tragédie zařadila do dlouhého smutného seznamu, po bok bratří Kennedyů, Martina Luthera Kinga, Indiry Ghándiové, Olofa Palmeho nebo Jicchaka Rabina.
Jedna věc je však v dnešní době jiná: je to ona zlostná nenávist v hloubi společností, která se šíří po celém světě. Je možné na ni narazit v Polsku stejně jako ve Velké Británii, Spojených státech, Itálii či v Maďarsku, kam už se místní rodák, filantrop George Soros, ani neodvažuje vstoupit, uzavírá Kauffmannová.
Policie pokračuje ve vyšetřování útoku. Oznámila, že vzhledem k počtu očitých svědků může výslech všech trvat až rok. Vyzpovídala už ale pachatelovi nejbližší.
Paweł Adamowicz v pondělí podlehl vážným zraněním, která mu v neděli způsobil útočník během charitativního večera v centru města.
