Vrací se Donald Tusk do polské politiky? Prezident Duda v něm vidí vážného konkurenta

A celé Polsko si dnes klade několik otázek: znamená to, že se Tusk rozhodl vrátit do polské politiky? Bude v roce 2020 kandidovat v prezidentských volbách? A mají takové dotazy vůbec smysl? Podle komentátora deníku Rzeczpospolita Bogusława Chraboty jsou to pro dnešní polskou politiku témata zásadního významu.

Proč Poláci v komunálních volbách potrestali vládní stranu?

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) se ocitla v nejobtížnějším okamžiku od parlamentních voleb v roce 2015.

Ještě nedávno byl šéf unijních summitů pro mnohé polské vládní politiky terčem vtipů. Označovali ho za „bruselského dezertéra“, „generála bez armády“ nebo dokonce za „politickou mrtvolu“. Ti prozíravější však ve Chrabotově pohledu věděli, že jsou to nesmysly.

Donald Tusk se totiž v Bruselu nezkompromitoval, soudí polský autor. Naopak prý nabral sílu, upevnil své pozice a politický význam, je rozpoznatelný a má vliv. V kteroukoliv denní dobu může zavolat jakémukoliv politikovi na světě, a už proto nemá v táboře polské opozice konkurenci.

Navíc je velkou autoritou v protivládních kruzích a je ve skvělé formě, což dokázal během svých vystoupení u příležitosti oslav výročí polské nezávislosti. Takže vládnoucí konzervativci ze strany Právo a spravedlnost (PiS) se zřejmě mají čeho bát.

Moderní bolševici

Ale rozhodne se Tusk skutečně vrátit do aktivní politiky své vlasti? Když mu pokládají tuto otázku, důsledně mlčí. Prozatím zkrátka plní svou evropskou misi. Ale není vyloučené, že si sám čím dál tím více uvědomuje, že je to skutečně jenom „prozatím“. A fakt, že se rozhodl oslavit svátek nezávislosti v Lodži a Varšavě podle Chraboty potvrzuje, že Tusk už překročil pomyslný Rubikon.

Adam Michnik: Donald Tusk je tváří demokratického Polska

Vrcholní političtí představitelé členských zemí Evropské unie na summitu v Bruselu rozhodli, že stálým předsedou Evropské rady bude i nadále Polák Donald Tusk. Jeho druhé – a podle unijních pravidel i poslední – funkční období potrvá až do roku 2019.

Čitelným signálem byl projev, který přednesl na Kongresu svobody ve východopolské Lodži. Donald Tusk se tam dotkl mnoha témat nezbytných pro další mobilizaci voličů, kteří se chtějí postavit vládnoucí partaji.

Za hrdinu a otce polské nezávislosti označil Józefa Piłsudského. Ale hrdinou je pro něj také Lech Wałęsa, který pro Polsko v roce 1989 vybojoval svobodu. A nic na tom nezmění žádná shora diktovaná politizace historie, podotýká Bogusław Chrabota. 

Tusk také srovnal získání nezávislosti v roce 1918 se svržením komunismu a současnou situací Polska. Hnutí Solidarita podle něj dokázalo v roce 1989 hájit společné cíle Poláků se stejnou silou, jako tomu bylo před sto lety.

Polsko prý mělo při pádu komunismu dobré vedení, když se Wałęsa stal otcem polské nezávislosti a země měla i silnou neformální diplomacii: Jana Pavla II. ve Vatikánu, Zbigniewa Brzezińského ve Spojených státech nebo Jerzyho Giedroyce v Paříži. Tusk rovněž dodal, že Poláci vyhrávali vždy, když se spolehli sami na sebe.

„Když se Piłsudskému podařilo přemoct bolševiky, i vy zvládnete porazit ‚bolševiky‘ dnešní. Braňte právo a svobodu – to je váš úkol,“ vzkázal Donald Tusk.

Tusk vs. Kaczyński

Je možné se přít o tom, jestli chtěl svým projevem stigmatizovat stranu Právo a spravedlnost nebo upozornit na širší tendence v Evropě. Ať tak či onak, užití symbolických slov v den oslav století polské nezávislosti je jasným odkazem na situaci v domácí politice.

Evropské unii nejde o polskou justici, chce destabilizovat Visegrád, tvrdí filozof Bednář

„Na soudce jsem starý, ale zpívat ještě můžu,“ narážel frontman skupiny Rolling Stones Mick Jagger při koncertu ve Varšavě na spornou reformu polské justice. Soudci starší 65 let včetně předsedkyně nejvyššího soudu totiž musí odejít, pokud jim prezident neudělí výjimku. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) to zdůvodňuje nutností zefektivnit soudnictví a zbavit ho komunistického dědictví.

Tusk těmito slovy vyzývá do boje. A nevypadá to, že by chtěl zůstat starostlivým tatíčkem, který dává dobré rady z dalekého a nudného Bruselu. To by byla role pro intrikána, a tím Tusk není, tvrdí Chrabota v deníku Rzeczpospolita.

Ještě přesvědčivěji vyplývá úmysl vrátit se do polské politiky z rozhovoru, který s Tuskem pro list Gazeta Wyborcza pořídil jeho šéfredaktor Adam Michnik. Předseda Evropské rady se v něm snaží vypadat jako člověk, který vězí až po uši v polské politické tradici.

Mluví o své fascinaci Piłsudským a div se nepasuje na jeho následovníka, pokud jde o hrozby, které v sobě nese polská xenofobie a nacionalismus. Tusk také prohlašuje, že politický konflikt v Polsku má dvě tváře – jeho samotného a šéfa vládnoucí strany Jarosława Kaczyńského. Nemusí trvat dlouho, a tato rétorická figura se stane realitou, dodává k rozhovoru šéfa unijních summitů s Michnikem komentátor Chrabota v Rzeczpospolitě.

Kandidát na prezidenta?

Pokud někdo od Tuska čeká na jiné, ještě výraznější prohlášení, zřejmě se nedočká. Politik nemá ve zvyku prozrazovat své plány. Dnes je to pro něj o to těžší, že v Bruselu plní funkce, které ho zavazují k nestrannosti. Ale jeho slova z oslav nezávislosti strana Právo a spravedlnost nemohla neslyšet.

Asi právě proto ho prezident Andrzej Duda potrestal v hlavní den oslav na varšavském náměstí Piłsudského: porušil protokol, vynechal v děkovací řeči Tuskovo jméno a nechal ho stát v poslední řadě. Jako by pochopil, že mu v souboji o prezidentský post přibyl nebezpečný protivník. Pokud se Tusk stane kandidátem opozičních sil, má, zdá se, všechny šance poslat Dudu do předčasného důchodu.

Dokázat to může právě jen Donald Tusk, zamýšlí se komentář. Prezident Duda podle něj propadá panice, na čemž vydělá Kaczyński, bez jehož podpory nemá současná hlava státu šanci na znovuzvolení. Tusk tak svou přítomností na oslavách ještě více sblížil prezidentský palác a stranu Právo a spravedlnost a upevnil tak pravicovou frontu.

Zároveň ale dal naději opozici. Vybídl ji k aktivitě, a přitom ji varoval, aby nečekala, až on sám přijede Polsko zachránit na bílém koni, píše Bogusław Chrabota v deníku Rzeczpospolita.