Západočeské lázně na seznamu UNESCO? Expedice za jejich krásami

4. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pohled z Mayerova glorietu na Karlovy Vary

Karlovy Vary, Mariánské lázně a Františkovy lázně se mohou postarat o další zápis České republiky na seznam světového kulturního dědictví. Čím jsou unikátní? 

Zápis měl být vyhlášen na začátku července v Číně, ale epidemie koronaviru akt odložila. Čím jsou ale západočeské lázně tak unikátní, čím je výjimečné složení jejich minerálních vod, proč je tolik obdivován jejich urbanismus a architektura, proč je milovala evropská šlechta i umělci z celého světa a co vlastně západočeský lázeňský trojúhelník na seznam světového dědictví UNESCO přivedlo? O tom všem ve speciální lázeňské  Expedici.

Už od pradávna

Pokud považujete lázeňství za výdobytek moderní doby a posledních dvou století, opak je pravdou: první lázně a relaxační bazény vznikaly již před čtyřmi tisíci lety, a to podél řeky Indu a jejích přítoků. Civilizace, která lázeňství vynalezla, se formovala podél řeky Indu a říká se jí protoindická nebo také harrapská a její příslušníci zabírali velkou část dnešního Pákistánu, severozápadní Indie a východního Afghánistánu.

Neví se ale, jak tam tehdy lázně fungovaly. Předpokládá se, že byly určeny jen pro nejvyšší kastu. Ve starém Egyptě už fungoval celkem sofistikovaný systém provozu a lázně poskytovaly hygienické zázemí a relaxaci nejen pro panovníky, ale využívat je mohli i dělníci pracující na stavbě pyramid.

Mariánské lázně na dobové pohlednici

Koupel s muzikanty

Středověk byl všeobecně považován za nečistý a nehygienický, což není tak docela pravda. V tomto období dali feudálové koupelím další a zcela nový rozměr v podobě hudebních doprovodů, které z nich činily společenské události. Je ale pravda, že ve středověku docházelo za účelem léčby a omlazení k docela drastickým lázeňským kúrám: Koupele totiž trvaly až desítky hodin, takže docházelo k maceraci kůže s mokváním a často i se sekundární infekcí.

Jak to bylo u nás

První záznamy o využití léčebných pramenů na území dnešního Česka datujeme do 15. století, kdy byly na několika místech objeveny vyvěrající minerální prameny. Právě kolem nich v průběhu staletí vznikala lázeňská města.  K zásadnímu rozvoji lázní však dochází především od 18. do 20. století, kdy jsou lázeňská místa navštěvována nejen z důvodů léčebných, ale i pro široké možnosti kulturního a společenského vyžití.

Vincenz Priessnitz

Stavěly se velké lázeňské domy a kolonády, docházelo k zastřešování vřídel. Epocha velkorysého budování lázní pak vrcholila na přelomu 19. a 20. století. Vzrůst zájmu o lázeňství byl zapříčiněn mnoha faktory. Jedním z nich byl rozvoj lékařství a balneologie.

Podle Priessnitzova vzoru

Právě ona společně s vodoléčbou se brzy staly obory, přednášenými na univerzitě. Zmíněná vodoléčba byla doménou slezského rodáka Vincence Priessnitze, jenž v roce 1829 založil dnešní Lázně Jeseník a v nich první vodoléčebný ústav. Jeho proslulé studené zábaly a koupele v ledové vodě  jsou používány dodnes. Navíc se podle Priessnitzova vzoru začaly zakládat podobné ústavy po celém světě.

Velké osobnosti

Velká pozornost byla věnována i kvalitě přírodních zdrojů. Do lázní totiž začala jezdit nejvybranější klientela. Západočeské lázně se pyšnily návštěvami osobností, jakými byli car Petr Veliký, Albrecht z Valdštejna či anglický král Eduard VII.

A nepříjižděli pouze panovníci, ale i velikáni evropské kultury, například Goethe, Schiller, Chopin, Beethoven, Wagner a jiní. A právě oni se s oblibou vydávali do tří lázeňských měst, díky nimž by měla mít Česká republika další zápis na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO: do Karlových varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní.

autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Věda na sítích

Obrázek
Věda On Air na Facebooku

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?