Za vybíjení afrických nosorožců může poptávka z Asie, tvrdí Přemysl Rabas

Afrika navždy
Vystudoval veterinární medicínu a dodnes je členem mnoha organizací, které se zabývají ochranou zvířat. Od dětství miluje Afriku. „Přivedla mě k ní knížka, kterou jsem dostal ještě jako kluk. Na škole si ze mě dělali legraci, že jsem uhranutý zemí, kterou jsem nikdy neviděl. Později, když jsem dělal průvodce po Africe, jsem si vybavoval představy z dětství. Během svých minulých cest jsem tam strávil celkem rok a půl a chtěl bych toho stihnout mnohem víc.“

Změny k lepšímu?
Měl někdy příležitost ošetřovat zvířata v Africe? „Je to spíš smutné, ale krátil jsem život zvířatům, která třeba porazilo auto. I to je práce veterináře.“ Podle Přemysla Rabase je Afrika rychle se měnící kontinent. „Zaznamenal jsem tam překotný rozvoj a změnu. Uvědomil jsem si ji na farmě svého kamaráda, kde jsem viděl mrazák, mikrovlnnou troubu nebo vařič na plyn. Jsou ale země, kde dodnes žijí původním způsobem života a kde si můžete připadat jako cestovatel Emil Holub.“

Přemysl Rabas - ředitel ZOO Dvůr Králové nad Labem|foto: Jana Myslivečková

Afrika je rájem divokých zvířat
Mají šanci africká zvířata proti skupinám dobře organizovaných pytláků? „Kořen problému je v Asii, kde je velká poptávka po rozích nosorožců. Cesta, jak je zachránit není jen v ochraně, ale především v zastavení poptávky.“ Jak na to? Podle Přemysla Rabase je dobře o tom mluvit a doufat, že se některý politik či vlivná osobnost zamyslí. „To je jeden ze způsobů, který dokáže pohnout světem. Jsem idealista z podstaty.“ Jakou roli v boji za záchranu hrají zoologické zahrady? „Přispívají především k zachování biologické rozmanitosti. Jedna věc je ale zachránit několik zvířecích jedinců, druhá je vrátit je do přírody. Proto mnohé z nich podporují vzdělávání a přesvědčování místních lidí, aby chránili přírodu.“

Více se dozvíte, pokud si poslechnete audiozáznam (u článku nahoře) rozhovoru s moderátorkou Martinou Kociánovou.