Za svou kariéru jsem neměl oblíbeného koně, na všechny jsem stejně tvrdý, ohlíží se trenér Váňa

Trenérek je tady na Velké Pardubické opravdu hodně. Je to tím, že si myslí, že muž by byl na koně příliš tvrdý?

Čtěte také

Pardubické dostihové závodiště: Areál s historií sahající až do roku 1856

Já jsem na všechny koně stejně tvrdý, za celou svou kariéru jsem neměl oblíbeného koně, jezdil jsem to, co mi kdo dal pod zadek a vyhrával jsem i s těmi špatnými. Takže jsem za svou kariéru nějaký rozdíl nenašel, abych si oblíbil nějakého koně, a pak bych brečel, kdyby se mu něco stalo. Mám na to ostrý, ale profesionální názor a přístup.

Je vůbec kůň soutěživý? Chce vyhrát?

Železník měl 13 roků, doma chodil jak starý dědeček, přijel do Pardubic a bylo z něj hříbě. To samé teď Lodgian Whistle, který tady byl odmalička u Jardy Myšky, trénoval tady a prostředí pozná. A je s ním docela problém, být v boxu, tak se musí dát bacha, je dost napružený a mohl by kopnout nebo kousnout.

Teď prší od rána. Je to na trati znát? Jak se pojede koním?

Předpokládám, že to nebude klouzat, protože ještě za dvě hodiny má pršet a měla by být vrstva. Ale pro Lodgian Whistla by bylo lepší, kdyby nepršelo, je to tempový kůň a potřebuje pevnější půdu. Ale hlavně ať všichni koně zůstanou zdraví. Musím pochválit správce dráhy Vencu Žižku, dráha je v takovém pořádku, jak jsem za svou kariéru ještě nezažil – možná měsíc tady nepršelo, tak co to muselo stát práce, že dráhu takhle perfektně nachystali. Tak si myslím, že se koníkům bude závodit dobře. A hlavně ať to všichni přežijí ve zdraví, nejenom koně, ale i jezdci.

 Jak vzniká napojení člověka na koně? Jak vzniká to partnerství?

Je to složité. I když jsem byl denně ve stáji ve Světlé Hoře, tak jsem jezdil Železníka v práci málokdy, protože tam byly daleko větší potvory, které potřebovaly přísnější ruku. Tiumen, to byla zase mašina, na které si mohlo sednout pětileté děcko a on dělal všechno proto, aby náhodou z něho nespadlo. Byl by to super koníček na hipoterapii, a já jsem s ním vyhrál třikrát Velkou Pardubickou. Ale kdyby na něm seděl kdokoliv jiný, tak by vyhrál také.

Co obnáší trenérství? Trénujete víc koně, nebo žokeje?

Každý kůň je jiný a trenér je od toho, aby žokejovi prozradil, jak by bylo nejlepší ho jezdit. Samozřejmě dostihy se vyvíjí od startu, a pak je to na erudici žokeje, aby si s tím poradil. Proto dobří žokejové jezdí dobré koně, tak to je na celém světě.

Když přijede žokej z Anglie do Ameriky jezdit dobrého koně, tak oho vidí pět minut před tím, než si na něj sedne. Trenér je od toho, aby mu řekl před dostihem, jak má jet. Ale vzpomínám si za svoji kariéru, tak co mi trenéři říkali, jsem zapomněl ještě před tím, než jsem šel na dráhu. Je to o síle, erudici, fyzické kondici žokeje.

Co může koně při závodě nejvíc rozhodit?

Čtěte také

Josef Váňa: Osminásobný vítěz Velké pardubické, který sbíral i spoustu trenérských úspěchů

Třeba když zakopne o nějakého kolegu, nebo ho někdo narempluje před nebo za skokem, tak se může vyvézt z rovnováhy. Ale zkušení koně toho mají tolik za sebou, že nějaký ten karambol je rozhodit nemůže. Záleží na tom, jak karambol je velký.

Podoba Taxisova příkopu zůstává stejná jak loni, strhla se poskoková hrana, je tam mírnější sklon. Je to podle váš dobře? Měly by úpravy být ještě výraznější?

Tak jak je to udělaný, tak je to perfektní. Vzpomínám si, že když byl ještě plot před Taxisem dva a půl metru široký, tak koně než přeskočili hromadu klestí, tak ztratili koordinaci pohybu a padali. Dnes většinou koně na Taxisu nepadají.

Jel jsem Velkou Pardubickou třicetkrát a spadl jsem jednou kvůli tomu, že nás před Taxisem zastavili nějací protestanti. Železník to přeskočil, ale pak zakopl. A pak jsem měl Baroka, o kterém jsem věděl, že neskočí víc než tři a půl metru, ale myslel jsem si, skočím Taxis, nasednu na něj a stejně vyhraju. Ale nepovedlo se to, protože jsem spadl blbě, bolelo to, tak jsem na něj dupnul a říkám – jedeš, potvoro. A on pak utíkal sám.  

Co pro koně znamená, když se start odkládá? Poslechněte si celý rozhovor.