Za prvními českými paneláky stojí Baťa, odhaluje málo známou skutečnost architekt Petr Kučera

9. srpen 2021

„Proto byly paneláky v 50. letech vyvinuty právě v tehdejším Gottwaldově. Navázalo se na Baťovy nápady,“ pokračuje ve vyprávění v Blízkých setkáních s Alešem Cibulkou. Všechny díly Blízkých setkání najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas

„Málokdo ví, že za vývojem prvních českých paneláků stojí do jisté míry Baťovy závody. Člověk je může šmahem odsoudit kvůli jejich siluetě a řadě nešvarů, na druhé straně změnily standard bydlení. Když se podíváte, kolik lidí bydlelo za první republiky v pavlačových domech, tak se díky sídlištím standard zvýšil,“ popisuje ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad.

Sídliště řešila nedostatek bytů

V 70. letech se rozhodlo o výstavbě čtyř stotisícových sídlišť na okrajích Prahy. „Východní město se nepostavilo a všimněte si, že máme Jihozápadní město, které by se správně mělo jmenovat Západní, protože na západě skutečně je. Ale za minulého režimu se nesmělo jmenovat Západní,“ vysvětluje Petr Kučera.

„Takže se přistoupilo k masové výstavbě a tím se podařilo dát přiměřený standard všem. Ale kvalita tím šla dolů, což je sídlištím vytýkáno, připouští architekt.

Žije se na sídlištích dobře? Co s nimi podniknout dnes? Je dobře, že jsou sídliště hodně barevná? Všímají si lidé krás hlavního města?

autoři: Aleš Cibulka , eh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.