Wočadlo
Příjmení Wočadlo je pravopisně zajímavé, W- se zdá být památkou na německého faráře zapisujícího do matriky, případně by mohlo být pozůstatkem bratrského pravopisu, přitom se ale píše s -č-, nikoli se spřežkou -cz-, kterou bychom čekali. Máte i podobu Vočadlo. Dobrava Moldanová vykládá toto příjmení z apelativa oko (jako přezdívku pro někoho, kdo měl výrazné oči), nebo též ze slovesa očadit, tj. „opálit“.
Též Antonín Kotík řadil příjmení Vočadlo do stejné skupiny jako příjmení Čmouda a Mourek a Pavel Eisner jej popsal jako „člověka nějak očazeného, začouzeného“. Formu Wočadlo dnes nosí jen 4 muži a 6 žen.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2004, s. 211 (Vočadlo); A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 39 (Vočadlo); J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 277 (Vočadlo); P. Eisner, Chrám i tvrz, Praha 1992, s. 253 (Vočadlo)
