West Side Story

26. červen 2002

Komu nic neřekne název muzikálu West Side Story, ten rozhodně nepatří mezi příznivce hudebního divadla a filmu. Tragický příběh nejslavnějšího dramatika všech dob Williama Shakespeara o nešťastné lásce veronské dvojice znepřátelených rodů Monteků a Kapuletů nejenže zůstává dodnes jedním z pilířů repertoáru klasických činoherních divadel, dočkal se i bezpočtu filmových podob, a to už dokonce v dobách němého filmu.

Patnáctkrát sloužil jako dramatická předloha autorům operní tvorby a minimálně dvakrát autorům tvorby baletní. Některé odborné prameny pak hovoří o třech do té doby známých muzikálových úpravách. Nejslavnější z nich je pak zcela jistě dílo amerických tvůrců v čele se skladatelem Leonardem Bernsteinem. Na přelomu 20. a 21. století jako by se s muzikálovými úpravami Romea a Julie ve světovém měřítku roztrhl pytel. To však už je jiná kapitola novodobého divadla.

Muzikál West Side Story

Řada novodobých autorů příběh veronských milenců ve svých dílech do slova a do písmene převzala. Někteří jej upravili či parafrázovali, eventuelně parodovali. West Side Story však ze Shakespearovy tragédie pouze čerpá, respektive se nechává inspirovat původním příběhem. Přestože se na jevišti objevila ve světové premiéře v roce 1957, dílo se v hlavách autorů začalo rodit už v roce 1949. Tehdy se poprvé sešel choreograf Jerome Robins se skladatelem Leonardem Bernsteinem a dramatikem Arturem Laurentsem, aby je seznámil se svou myšlenkou dát osudům Romea a Julie muzikálovou podobu.

Příběh se měl odehrávat v tehdejším New Yorku, přesněji v jeho východní části, na pozadí náboženského napětí. Židovský mladík se měl vášnivě zamilovat do italského děvčete ze silně katolické rodiny. Jejich láska měla dostat nádech tragičnosti, neboť pouliční party, které oba hlavní hrdiny obklopovaly, byly silně znepřátelené. I když šlo o lákavý nápad, cosi mu chybělo, a tak na šest let zůstal ležet v autorově šuplíku. Především proto, že napětí mezi Židy a katolíky v New Yorku konce 40. let bylo spíše výjimečnou a zcela okrajovou záležitostí a mělo daleko ke společenskému problému, který by dal takovému dílu smysl. Po letech se však autoři k tomuto materiálu vrátili a dali mu skutečně aktuální podobu. V té době totiž eskalovaly konflikty a šarvátky mezi americkou mládeží z chudších vrstev a portorickými přistěhovalci. Autoři tedy renesanční příběh zasadili do západní části New Yorku a klasické tragédii z doby alžbětinského divadla dali zcela aktuální podobu.

Scéna z muzikálu

26. září 1957 se na scéně broadwayského divadla Wintergarden poprvé objevil nový muzikál West Side Story, který se stal milníkem v historii tohoto žánru. Velkou zásluhu bylo třeba připsat invenční a mimořádně nápadité hudbě v té době již známého a úspěšného skladatele a dirigenta Leonarda Bernsteina. Málokdo tak silně smazával hranici mezi hudbou vážnou a populární jako právě Bernstein. Jeho výrok o tom, že hudba se nedělí na vážnou a zábavnou, nýbrž jen na dobrou a špatnou, ve své době šokoval jak veřejnost, tak, a to především, konzervativní umělecké kruhy.

leonard Bernstein

Premiéra muzikálu znamenala zlom v muzikálové tvorbě, která se v té době hemžila především více či méně zdařilými konverzačkami se zpěvy a tanečními čísly. West Side Story použila hudbu a tanec jako dějotvorný výrazový prostředek. Bernsteinova hudba, choreografie Jeroma Robinse a dramatická stavba příběhu tu navozují situaci, tu nechávají vyhrotit konflikt. V každém případě však příběh posunují vpřed, v tomto případě k nevyhnutelnému tragickému závěru. Zcela novou úlohu získává choreografie. Na jedné straně působí jako dějová stylizace, na straně druhé se stává silně emotivním výrazovým prostředkem. Tanec je tak s hudební i dějovou složkou nedílně a kompaktně provázán. Světová premiéra West Side Story byla vyznamenána dvěma cenami Tony - za výpravu a choreografii.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu a moderátor

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.