Werner Fritsch: Enigma Emmy Göring

Píše se 10. duben 1935 a v Berlíně se koná „svatba roku“. Říšský ministr letectví a vrchní velitel Luftwaffe Hermann Göring si bere známou herečku Emmy Sonnemannovou. Před berlínským dómem zdraví novomanžele vojenská generalita pozdviženými meči.

Nablýskaný kabriolet vyzdobený tulipány a narcisy odváží šťastný pár na svatební hostinu špalírem 30 000 vojáků Wehrmachtu. Den konání svatby je prohlášen státním svátkem.

Svatba Hermanna Göringa a Emmy Sonnemannové v Berlínské katedrále v roce 1935. Za Špalírem nacistických pohlavárů stojí Adolf Hitler|foto:Profimedia

Protože první muž třetí říše Adolf Hitler nebyl ženatý, sňatkem se Emmy Göring stala fakticky její první dámou. Divadlo sice musela opustit, ale deset let si užívala své hlavní životní role, která se neomezovala jen na „účinkování“ při oficiálních teatrálních nacistických parádách.

První dáma třetí říše

Ještě před sňatkem ji Göring uvedl do společnosti aristokratické i stranické a státní smetánky. Doprovázela ho na zahraničních státních návštěvách. Fotografie plavé ženy naplňující ideál árijské krásy uveřejňoval světový tisk. Patřila mezi vyvolené.

Rozhořčená slova Klause Manna, která jí krátce po sňatku adresoval z emigrace, nejspíš ani nečetla. „To jste se tedy opravdu vyšvihla nad kumštýřské kruhy,“ psal Mann v Pariser Tageblatt. „A jaké fajnové hosty jste měla… Nevykukují zpoza dveří ubití a k smrti utýraní lidé z koncentráků?“

Po boku muže, jemuž totalizovaný německý národ familiárně říkal „náš Hermann“, vytrvala až do hořkého konce. Naposledy ho viděla 7. října 1946, kdy se s ním už odsouzeným k smrti musela rozloučit. O osm dní později spáchal Göring sebevraždu, aby se vyhnul oprátce.

Emmy po celou dobu návštěv ve vězení věděla, že její manžel skrývá ampuli s cyankáli (podle některých dohadů to byla dokonce ona, která mu ji tam dala tajně doručit). A aby se ujistila, zda mu ji nezabavili, prý se ho vždy ptala smluveným heslem: „Máš ještě ten hřeben?“

O zabavený majetek se soudila

Po smrti manžela se někdejší první dáma ocitla sama před soudem. V rámci denacifikačních opatření byla nejprve internována v pracovním táboře a později obžalována. Soud jí přikládal za vinu, že díky postavení svého muže požívala za nacistického režimu značných výhod.

Mnoho svědků však vypovídalo v její prospěch. Nakonec byla poslána na rok do pracovního tábora. Bylo jí zabaveno 30 % zbylého majetku a pět let nesměla vykonávat svou původní profesi. O zabavený majetek se pak po dlouhá léta soudila, ale nepochodila.

Po boku mého muže

V roce 1967, šest let před svou smrtí, vydala své memoáry. V jednom ohledu jsou stejné jako většina memoárů lidí pevně spjatých s hnědým totalitním režimem (u nás to v rudé verzi můžeme pozorovat u pamětí komunistických funkcionářů či jejich manželek): není v nich ani kousek upřímného doznání vlastní odpovědnosti nebo viny jejího manžela.

Pravdu si nechtěla připustit. I hrůzy minulosti považovala za přehnané. Zločiny spáchané v koncentrácích a rozsah celé zkázy si nikdy neuvědomila.
Henriette von Schirach, manželka říšského vůdce mládeže a dcera oficiálního fotografa Adolfa Hitlera

Kniha Po boku mého muže inspirovala německého dramatika Wernera Fritsche, který v ní obzvlášť silně vnímal její tragikomické rysy (pompézní a okázalý styl života Göringových k nim nikdy neměl daleko) a sladkobolný kýč, pod nímž je dobře skryta lhostejnost a cynismus nacistických prominentů.

Úspěch hry

Z jeho „čtení“ vzniklo monodrama Enigma Emmy Göring. Autor ho sám v roce 2006 nejprve inscenoval v rozhlase. Skvělý výkon herečky Irmy Hermannové ocenili posluchači prvním místem v anketě Hra roku 2007. Inscenace měla úspěch i na CD nosiči a pronikla na jeviště několika divadel.

Inscena Aleše Vrzáka s Hanou Maciuchovou v hlavní roli se stala vítězem festivalu Prix Bohemia 2010. V anketě Neviditelný herec ji ve stejném roce posluchači označili za nejlepší hru roku a výkon Hany Maciuchové za nejlepší herecký výkon roku.

Hana Maciuchová|foto:Elena Horálková, Český rozhlas