Vždycky jsem toužil řídit autobus, říká Václav Kopta
Já bych chtěl být vždycky sám sebou, tvrdil ještě jako gymnazista ve filmu Sněženky a machři. A Gymplu zůstal věrný dodnes. Čeho všeho se sám na sobě ve skutečném životě dopustil?
Václav Kopta je dnes známý hlavně z televizního seriálu Gympl a ze zábavných pořadů. Tam se ho často ptají na jeho koníček: obdiv k autobusům a všemu, co se jich týká.
Historkám kolem autobusů se nevyhne ani v Nostalgickém muzeu Ondřeje Suchého, kde nakonec zazpívá i dvě písničky, které kdysi pro divadlo Na Zábradlí otextoval jeho otec, básník, textař a režisér Josef Kopta.
Zavzpomínal i na dětství, na dědečka, spisovatele Josefa Koptu nebo i na maminku, která kdysi pracovala jako střihačka v Československém rozhlase.
Záznam pořadu naleznete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
