Výstava fotografií Zaostřeno na rozhlas v třeboňské galerii připomněla historii Českého rozhlasu
Koncept výstavy ticho – obraz – zvuk oslovil návštěvníky vernisáže v Třeboni neobvyklým spojením obrazu a zvuku v barokním prostoru galerie. Fotografie doplněné o zvukové nahrávky Českého rozhlasu připomněly nejen jeho významné pořady, technické přístroje, ale i klíčové události Československa z let 1923–1989. Z vernisáže výstavy vysílal i Tobogan Aleše Cibulky. Pozvání přijala Daniela Kolářová, Bára Hrzánová, Jaroslav Čechura a Rozhlasový swingový orchestr České Budějovice.
Fotografie pro výstavu byly digitalizovány a restaurovány v Archivu Českého rozhlasu z originálních negativů a následně pak zvětšeny klasickou fotochemickou metodou, kterou používali fotografové v době jejich vzniku.
„Díky tomu lze nejen ocenit výtvarnou hodnotu jednotlivých fotografií, ale vůbec poprvé zde slouží rozhlasové fotografie také jako zdroj historického poznání. Můžete se z nich dozvědět, jakou část textu si podtrhal při svém rozhlasovém vánočním projevu prezident Edvard Beneš, ale také obdivovat elegantní hodinky Adiny Mandlové na klopě nebo značku kabrioletu Vlasty Buriana, kterým přijel do rozhlasu na natáčení,“ vysvětluje restaurátor Českého rozhlasu, autor a kurátor výstavy Miloslav Novák.
Do galerie po přímém přenosu Toboganu již během vernisáže venku lákal zevnitř se linoucí hlas Vlasty Buriana z roku 1936, přesvědčující posluchačstvo, aby svým blízkým koupilo k Vánocům jako ten nejkrásnější dárek právě rádio. Fotografii této události z dětské rozhlasové besídky mohli návštěvníci objevit ale až na první podestě galerie. Odtud již mohli zaslechnout poslední vánoční rozhlasové poselství prezidenta Edvarda Beneše z roku 1937 k jiné fotografii, která však byla k objevení až v dalším podlaží galerie.
Zvuk byl tak někde předsazován před obraz a jindy zase přetahován, čímž skladba multimediální výstavy připomínala střihovou montáž a prostor se sám o sobě stával vystavovaným objektem. Tak, jak návštěvníci postupně procházeli prostorem a stoupali stále do vyšších pater galerie, která se místy ztišovala a jindy zase ožívala zvukem, se alespoň na okamžik stávali spolutvůrci výstavy.
Čtěte také
Díky tomu návštěvnici na multimediální výstavě oceňovali nejen výtvarnou hodnotu jednotlivých fotografií, ale vůbec poprvé zde posloužily rozhlasové fotografie také jako zdroj historického poznání. „Můžete se z nich dozvědět, jakou část textu si podtrhal nebo na poslední chvíli vyškrtal při svém posledním rozhlasovém vánočním projevu prezident Edvard Beneš, ale také obdivovat elegantní hodinky Adiny Mandlové na klopě, nebo značku kabrioletu Vlasty Buriana, kterým přijel do rozhlasu na natáčení,“ doplňuje restaurátor Českého rozhlasu a kurátor výstavy Miloslav Novák.
„Z fotografie zachycující natáčení slavné rozhlasové hry Jiřího Horčičky Pražské křižovatky podle předlohy Arnošte Lustiga, jejíž zvukový záznam byl cenzurou bohužel skartován, si zase divák může udělat představu o zvukové podobě dnes již nedostupného díla. Ze scénáře v rukou herce na restaurované fotografii si dokonce může přečíst, jakou část děje Otomar Korbeláře před ozvučenou deskou koncertního křídla právě inscenuje.“
„Obrovská síla výstavy tkví v dynamizaci fotografie mluveným slovem,“ komentuje výstavu Michal Pech z kulturního referátu města Třeboně. „Z obrazu, který zachycuje čas v konkrétním okamžiku se stává něco lineárního. Děj na snímcích díky zvuku ‚přetéká‘ do výstavního prostoru. Při sledování oněch fotografií z historicky významných okamžiků našeho státu, doplněných reportážními rozhlasovými nahrávkami, vstupují do hry v daleko větší míře emoce. Divák a posluchač prostě nemůže stát jen tak opodál, nezúčastněn. Zní to možná zvláštně, ale ony dobové zvukové záznamy aktualizují příběhy z fotografií do té míry, že máte pocit naprosté aktuálnosti zachycených dějů. Za mě se jedná o zcela mimořádný počin.“
Související
-
Česko začalo filmy digitalizovat pozdě, jsme pozadu v kvalitě i kvantitě, tvrdí restaurátor Novák
„Celá kinematografie je dnes už digitalizována,“ říká Novák. Nejprve se digitalizovala postprodukce, pak i natáčení a snímání a poslední fází je nástup digitálních kin.
-
Výstava Český rozhlas 1923–2023. Unikátní stoletý mikrofon zní na vlnách Dvojky
Rozhlasový přijímač Františka Křižíka nebo mixážní pult, od kterého v květnu 1945 znělo volání o pomoc. Iva Bendová se vypravila na výstavu ke 100 letům rozhlasu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka