Vyhlazení Lidic

9. červen 2001

Josef Goebbels nebyl publicitou kolem vyhlazení Lidic v Říši příliš nadšen. Obával se, že to ve světě vzbudí nebývalý rozruch a že to uškodí pověsti Německa i v neutrálních státech. Velmistr lhářů měl pro jednou pravdu.

27. května 1942 v půl jedenácté dopoledne byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. SS-obergruppenführer a generál policie Heydrich zemřel o týden později. 9. června večer, po státním Heydrichově pohřbu v Berlíně, obviňuje Adolf Hitler členy protektorátní vlády z přímé odpovědnosti za smrt jednoho z jeho nejlepších lidí a varuje před krvavými důsledky, pokud nebudou atentátníci dopadeni. Státní prezident Dr. Emil Hácha ještě prosí o milost pro nevinné české občany. Je 9. červen 1942 18:00 hodin večer. Za čtyři hodiny obklíčí v Čechách dvě roty německé ochranné policie a wehrmachtu Lidice - do té doby neznámou malou vesnici v kladenském okrese.

Protože se obyvatelé Lidic co nejhrubším způsobem provinili proti vydaným zákonům, byli muži zastřeleni, ženy a děti dopraveny do koncentračního tábora, některé děti byly dány k náležitému vychování. Budovy v obci byly srovnány se zemí a jméno obce bylo vymazáno. Zastřeleno bylo 172 mužů, nejmladšímu bylo čtrnáct, nejstaršímu čtyřiaosmdesát let. Lidický farář Josef Štemberka se po celou dobu modlil a poskytoval všem popraveným poslední duchovní útěchu. Dopoledne 10. června mohl státní tajemník K.H. Frank ohlásit vůdci do Berlína splnění rozkazu, nebo lépe řečeno naplnění toho, oč se K.H.Frank ochotně snažil od prvních dnů po atentátu na Heydricha. Protektorátnímu ministru Kalfusovi s hrdostí řekl: Lidice jsem dal sprovodit ze světa. (Frankova snaživá horlivost byla prý také autorem nápadu, aby na místě bývalých Lidic byl později vybudován sídelní zámek pro Linu Heydrichovou, vdovu po říšském protektorovi...) Mýlil se, ve světě probudilo nacistické běsnění v Lidicích nebývalý rozruch a odpor. Desítky obcí a městeček všude na světě se na znamení solidarity přejmenovávaly na Lidice, aby tak zachovaly jejich mučednickou památku. Lidice, stejně jako o čtrnáct dnů později Ležáky, se doslova přes noc staly celosvětovým symbolem odporu proti fašismu. V posledním vysílání z Ameriky připomněli jejich osud Jiří Voskovec s Janem Werichem, na setkání s lidickou ženou vzpomínal také ministr zahraničí Jan Masaryk. Jeho slova o tom, že musíme chránit demokracii a duševní volnost našeho národa, protože je to naše povinnost vůči našim mrtvým - ta slova už zase platí...

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.