Vražda u Svaté Kateřiny

Dům Stelzneroých u Svaté Kateřiny
Dům Stelzneroých u Svaté Kateřiny
0:00
/
0:00

Mrazivá noc na začátku roku 1935. A mrazivý příběh. Proč tulák vraždil?

Nad ránem 16. ledna 1935 přiběhla do obce Svatá Kateřina zcela vyčerpaná služka Marta Matyová. Byla ve velmi špatném psychickém i fyzickém stavu. Zmateně líčila, co se tu noc přihodilo v domě u Stelznerů, kde sloužila. Četníci přivolaní z Rozvadova se okamžitě vydali závějemi sněhu ke stavení, v hustých lesích a kruté zimě doslova odříznutému od okolního světa.

Hrůzný nález na samotě

V domě necelé 2 km jihovýchodně od obce Svatá Kateřina a zhruba kilometr jižně od části zvané Milíře našli zavražděného 60letého rolníka Franze Stelznera. Utrpěl střelná zranění do hrudi a do hlavy, těsně nad oko. Manželka zavražděného ležela na posteli s rozbitou hlavou. Dosud dýchala. Dostat ji do nemocnice ale bylo vzhledem k počasí nemyslitelné.

Místo činu v chalupě Stelznerových se zraněnou Annou Stelznerovou

Její stav naštěstí nebyl beznadějný a byla dokonce schopná mluvit. Vypověděla, jak její manžel večer odmítl přijmout tuláka. V noci je pak probudil šramot, který měl pravděpodobně skončit dvojí vraždou, kdyby útočníkovi nedošly náboje a kdyby se ujistil, že jeho útok pažbou pušky nepřežila. Teprve 15letou služku pachatel 3x surově znásilnil.

A přece v sobě našla sílu

A přece v sobě ráno dokázala najít sílu vylézt z pokoje, pomoci zraněné hospodyni a pak se skoro dva kilometry brodit závějemi sněhu pro pomoc… Odpoledne se na místo činu dostavila taky soudní komise a chebská pátračka v čele s vrchním strážmistrem Vilémem Exnarem a velitelem chebského četnického oddělení majorem Karlem Borským.

Útočnou zbraň našli četníci na dvoře pár metrů ode dveří: dvourannou loveckou pušku lankasterku ráže 16 mm. Z domu si pachatel odnesl jen 30 korun o trochu cukru. Ani se nedotkl 1200 korun v zásuvce. Po dalších penězích jako kdyby nepátral. Případ vyšetřovatelům připomněl jinou, dosud neobjasněnou vraždu manželů Peyerlových z Nové Vsi.

Popis seděl jako ulitý

Na rozdíl od vraždy v Nové Vsi měli ale v tomto případě četníci z chebské pátračky k ruce celou řadu stop, včetně poměrně obsáhlého popisu pachatele, který uvedla služka Marta Matyová: věk 20–30 let, výška 160–165 cm, snědý, podlouhlý obličej, propadlé tváře, po nosem malý knír.

Popis seděl jako ulitý na 23letého tuláka Karla Schiebeleho, původem z Tasovic u Horšovského Týna. Ten byl 29. prosince, tj. zhruba 14 dnů před činem, viděn u obce Mostek na Domažlicku. A z Mostku přišlo hlášení, že tam byla místnímu hajnému Bauerovi odcizena lovecká puška. Dvouranná lankasterka ráže 16 mm.

Vrah Karel Schiebel

Novináři případ nafoukli

Hajný svou zbraň poznal. Četníci okamžitě povolali posily a uvědomili i německé úřady. Počítali s tím, že se pachatel pokusí překročit hranice. Během několika hodin se o zločinu dozvěděli taky novináři. Ti ale případ nafoukli: v tisku se hned objevily poplašné články o trojnásobné vraždě sekerou.

Obyvatelé okolních obcí a měst, kteří měli ještě v živé paměti nevyřešenou vraždu v Nové Vsi z ledna 1930, byli pochopitelně vyděšení. Okolní lesy začaly záhy pročesávat desítky četníků, do pátrání se zapojili i civilní obyvatelé ze širokého okolí. Už pět dní po vraždě pachatele chytili němečtí četníci z Waldsassenu.

Vydání vraha nebylo samozřejmé

Jenže se psal rok 1935 a vztahy mezi Německou říší a ČSR se začaly přiostřovat. Schiebelovo vydání nebylo úplně samozřejmé. Nastalo horečnaté diplomatické jednání. Do Německa odjel z Chebu i státní zástupce a vyšetřující soudce. Německá strana nakonec souhlasila, že Schiebela vydá. Ale až po 14denním vězení, které mu bylo vyměřeno ve Waldsassenu.

Takže až zhruba po měsíci, 21. února, byl Karel Schiebel eskortován říšskoněmeckými četníky vlakem na hranice a odtud putoval do věznice v Chebu. Při mnohahodinových výsleších usilovně zapíral. Proto bylo rozhodnuto o jeho konfrontaci s Annou Stelznerovou a služkou Martou Matyovou. Chebská pátrací stanice ho převezla do Přimdy a následně přímo na místo činu.

Teprve pak se přiznal

Teprve pak se přiznal. Původně prý přišel jenom pro almužnu. Když ale uviděl za oknem služku, „dostal na ni chuť“... Schiebela poznali i lidé ze Svaté Kateřiny, u kterých se několik hodin před činem pokoušel žebrat, a taky hostinský Müller z Milířů, u kterého se před činem posilňoval alkoholem.

Krajský soud v Chebu vynesl v říjnu 1935 jednoznačný rozsudek: trest smrti. Rozsudek byl ale následně změněn na doživotní žalář. Vrah a násilník Karel Schiebel tak s největší pravděpodobností dožil svůj bídný život v některé z československých nebo německých věznic.

Účinkují: Jaroslav Šmíd, Jan Vlasák, Nela Boudová, Jitka Jirsová, Jan Novotný, Lukáš Příkazký, Rostislav Novák

Scénář: Jitka Škápíková a Vladimír Bružeňák

Supervize: Bronislava Janečková

Režie: Jaroslav Kodeš

Zvuk: Petr Šplíchal

Spustit audio
autoři: Jitka Škápíková, Rostislav Taud, Vladimír Bružeňák