Vizitky 2023: Nejvíc vás zaujala Nina Špitálníková v Severní Koreji, Jolanta Trojak ve světě mystiky a Milan Cais v Tata Bojs
Literatura, divadlo, hudba, výtvarné umění, design, tanec, film a jejich tvůrci – není obor, který by nás v rozhovorové hodinovce s názvem Vizitka nezajímal. Které osobnosti a která témata letos nejvíc zaujala vás? Podívali jsme se do statistik a nabízíme deset letošních nejposlouchanějších rozhovorů. Možná, že právě vám některý z nich utekl. Nehledejte ho v archivu – tady je.
Nina Špitálníková: Ve třech týdnech chodil, v osmi mluvil. Vůdce je pro Severokorejce nadčlověk
Co má společného dýně a uříznutá hlava japonského imperialisty? Proč je pro Severokorejce synonymem dovolené na Havaji dovolená v Praze? A jak v zemi, kde se v podstatě nic nesmí, najít černý trh? Tématem rozhovoru s koreanistkou Ninou Špitálníkovou byla ale i aktivní podpora samoživitelek anebo důležitost studia v cizině. „Mám pocit, že když nějakou dobu žijete v zahraničí, nemůžete být rasista,“ řekla také v rozhovoru, který moderovala Markéta Kaňková.
Jolanta Trojak: Neustále na půli cesty mezi rozumem a srdcem
Jolanta Trojak přes dvacet let praktikuje jógu, po studiích kunsthistorie jela na rok do Indie a celý život ji doprovázejí otázky týkající se vlastní smrtelnosti, spirituality a mystiky. Po pěti letech psaní v domě se silným geniem loci vydala románový debut Svatava, který ze zájmu o spiritismus a mystiku vychází. „Nejnáročnější cvičení je ovšem žít v rovnováze v našem evropském prostředí,“ řekla ve Vizitce Markétě Kaňkové.
Milan Cais: Říkám dcerám, ať chodí na koncerty a dají mi vědět, až budu trapný
„Do sedmého nebe mě dostávají koncerty, jejich energie ze mě vytáhne všechny čerty,“ řekl v den 35. narozenin jeho kapely Tata Bojs bubeník, textař a vystudovaný výtvarník Milan Cais. V nejnovějších obrazech pracuje s růžovými a bílými motivy, kterými reaguje na jeden ze svých vnitřních strašáků – tinnitus. K čemu odkazuje jeho socha Book Therapy, jak se cítí na festivalech a co jej udržuje ve fyzické i mentální kondici? Ve Vizitce o tom s ním mluvil Ondřej Cihlář.
Eva Doležalová: Není důležité znát všechna fakta, ale snažit se pochopit, co bylo autorovým záměrem
„Pro někoho je středověk temné období mezi antikou a renesancí. My o něm říkáme, že byl barevný, voněl různými vůněmi a pro leckoho by byl srozumitelnější než dnešek.“ I tak o době, jíž se profesně věnuje, mluví vedoucí Oddělení dějin a středověku Historického ústavu Akademie věd a popularizátorka oboru Eva Doležalová. Jakou má její aktuální téma – migrace Židů na počátku novověku – souvislost s dneškem? I to s paní Doležalovou ve Vizitce probral Michal Bureš.
Vojtěch Boháč: I kdyby teď Putin zemřel, obrat v Rusku není možný
Do Ruska se letos třiatřicetiletý zakladatel reportážního webu Voxpot.cz Vojtěch Boháč poprvé podíval v jedenadvaceti. Měl v té době procestovanou západní Evropu, která mu přišla podobná, a chtěl prozkoumat i druhý cíp. Ten, který většinu jeho přátel nezajímal. Od té doby je Rusko a Ukrajina nedílnou součástí jeho života. O tamní mentalitě, ale i o provozu Voxpotu mluvil Vojtěch Boháč ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem.
Taťjana Medvecká: Dřív jsem bývala na kameru „moc“. Teď už se snažím hrát civilněji
Taťjana Medvecká je od roku 1975 spojená s Národním divadlem, její hlas a dikci si oblíbili ale i posluchači rozhlasových her a audioknih. Sama sílu rozhlasu objevila během pandemie covidu, kdy měla čas poslouchat například vltavské Osudy. Je neustále plná energie, v době rozhovoru ji vkládala hlavně do natáčení seriálu Mozaika. Vypráví o sedmdesátnících, kteří se rozhodnou pro rozchod. „Konečně role, ve které starší žena nehlídá děti,“ řekla ve Vizitce Ondřeji Cihlářovi.
Režisér David Šiktanc: Ústecký Činoherák je požehnání, ale v zájmu instituce je, abych odešel
„Úkolem naší generace je divadlo opustit,“ míní šestatřicetiletý divadelní režisér David Šiktanc. S Kristýnou Frankovou ve Vizitce otevřeně mluví o pocitu vyhoření, ztrátě energie, kolabujícím divadelním vzdělání, pragmatickém režírování i o nepovedených štacích, ale také o síle divadelní periferie a spolupráci se scénografem Janem Štěpánkem, o autorské inscenaci Jídelní vůz, kterou je v ústeckém Činoheráku možné vidět 19. prosince a v Praze v Divadle v Dlouhé 19. ledna, anebo o pokusu divadelně zpracovat tvorbu dědečka Karla Šiktance.
Anna Bolavá: Bolest cítím, vidím, popisuju. Je tady a já ji ze svých textů nebudu škrtat
Než Bohumila Adamová neboli Anna Bolavá vstoupila na scénu s debutem Do tmy, měla za sebou jen sbírku básní. Od té doby vydala tři další romány a za posledního Vypravěče byla nominovaná na literární cenu. „Básně momentálně nepíšu, těm současným ani nerozumím. Zjistila jsem, že obrazy, které mě napadají, můžu použít v próze. Napsat prozaický text je pro mě pořád výzva,“ řekla ve Vizitce Markétě Kaňkové. Probraly spolu ale i focení kombajnů a pěstování brambor.
Malíř Jan Vytiska: Inspiruje mě valašská ráznost, Nietzsche i existenciální horory
Barvy, rituály, valašský folklór, smrtka, kozlíci i krásné dívky s uhrančivým pohledem – toto panoptikum je typické pro obrazy v Praze narozeného, v Rožnově dospívajícího a v Ostravě vystudovaného výtvarníka Jana Vytisky. Od „začouzených“ motivů se posunul k jasu, zůstává ale fascinace filmovou estetikou, filozofií, psychoanalýzou, postpunkem i texty písničkářů, jako je Bob Dylan. Jeden z nejvýraznějších malířů mladé generace byl ve Vizitce hostem Markéty Kaňkové. Mluvili spolu v době, kdy měl velkou výstavu Rituál prokletých srdcí v pražském Doxu.
Terén emancipace je komplikovaný, vadí mi, že se z ní dělá černobílý boj, říká Petra Hůlová. V Nejvyšší kartě reflektuje stárnutí i rodičovství
Její muž, spisovatel, dramatik a hudebník S. d. Ch., o ní zpívá jako o malé angažované víle. Své děti se snaží vychovávat metodou dobrého vzoru a ráda zkouší věci, které jí nejsou vlastní. Prozatím poslední knihu Nejvyšší karta i proto napsala pro ni netradičně „obyčejným“ jazykem. Petra Hůlová mluvila ve Vizitce s Markétou Kaňkovou o nerovně rozdaných kartách mezi ženským a mužským světem, ale také o nesmyslně nastavených pravidlech podpory spisovatelek a spisovatelů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
