Velká písmena v korespondenci
Máte taky tendenci psát velká písmena i jinde, než je běžné?
Otázka:
Dobrý den Vážení,
mám na Vás dotaz, jenž se odvíjí již od prvních slov tohoto emailu.
V poslední době jsem si zvykl (možná tím, že se učím německy) psát ve větách velké písmeno tam, kde mnozí píší malé. Za prvé jej píši při oslovení, např. úvod zde: „Dobrý den Vážení.“
Dále pokud píši konkrétní osobě, např. mojí babičce, píši: „Milá Babičko.“ To samé ale píši i ve větě: „Byl jsem s Babičkou.“
Podobně se chovám při psaní textu, pokud v emailu či sms píšu závěrem o sobě samém jako např. o miláčkovi, např.: „Ahoj Tvůj Miláček.“
Tím se dostávám k další záležitosti, jakmile píši slova tvůj, vy, váš, ti, tobě, pokaždé již píši jen velké písmeno, např.: „Přinesu Ti ovoce.“, „Přijdu k Tobě.“, „S Vámi půjdu rád.“ atd.
Prosím Vás moc o zodpovězení, píši tedy jako malé dítě a mám se stydět, nebo naopak mi není co vyčíst po jazykové stránce?
S děkuji a pozdravem
Vlasta J.
Odpověď:
Psaní velkých písmen je náležité v korespondenci u osobních a přivlastňovacích zájmen 2. osoby množného čísla: s Vámi půjdu rád, pro Vaši informaci a podobně. Psaní velkého písmena zde má funkci vyjádření úcty. Tato zvyklost se zpravidla dodržuje i v osobnější, soukromé korespondenci u zájmen 2. osoby jednotného čísla a má zde stejnou funkci: přijdu k Tobě, zdraví Tě Tvůj Václav.
Není však náležité psát s velkým písmenem obecná označení jako babička, miláček apod. A to ani v případě, že jde o zcela konkrétní osobu, jejíž nezaměnitelnost je dána kontextem a znalostmi účastníků komunikace.
Nutno však samozřejmě dodat, že v komunikaci zcela soukromé, vlastně až intimní, platí zásada „co komu není nepříjemné, přijímá se“. Není žádoucí uplatňovat na neoficiální, soukromou komunikaci pravidla, která se ustálila v komunikaci oficiální, veřejné.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://dvojka.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://dvojka.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.