Vejnar
Příjmení Vejnar mohlo vzniknout kontrakcí ze středohornoněmeckého apelativa Wagner, tj. „kolář“. Případně by mohlo jít o příjmení odvozené z místního jména, a to Vinaře u Kadaně, kterým se německy říkalo Weinern. Další možný výklad pochází z německého slovesa weinen, „plakat“, pak by to byla obdoba příjmení Plaček, které je doloženo jako staré české jméno (1383), ale mohlo vzniknout i ze jména Pollatschek vynecháním hlásky -o-.
Jména Pollak, Pollatschek, Poláček apod. se objevila v českých zemích po velké migraci Židů z Polska po povstání Chmelnického (1648‒1655), Rudolf Forstinger se proto domnívá, že židovské jméno Weiner vzniklo lidovou etymologií jako kalk ze jména Plaček. Nejvíce nositelů příjmení Vejnar žije ve Vrchlabí a v Praze, celkem jich u nás najdeme 499.
Použitá literatura:
D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 204; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1897, s. 177; M. Knappová, Naše a cizí příjmení v současné češtině, Liberec 2002, s. 165; J. Beneš, Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998, s. 262; J. Matúšová, Německá vlastní jména v češtině, Praha 2015, s. 75; R. Forstinger, Ještě ke knize Dobravy Moldanové Naše příjmení, Onomastický zpravodaj, roč. 27, 1986, s. 48
