Vědci odposlouchávají, co si povídají viry

Viry se na planetě Zemi vyskytovaly dříve než lidé. Žijeme tu s nimi miliony let. To, že jsme teď objevili jejich komunikaci, může napomoci k léčbě některých nemocí.

Jak už to tak bývá, překvapivý objev vznikl náhodou. „Vědci chtěli zjistit, jak spolu komunikují bakterie v případě nebezpečí, například když na ně zaútočí virus bakteriofág. Zjistilo se, že nějaké poplašné zprávy skutečně přicházejí, ale ukázalo se, že je nevysílají bakterie, ale útočící viry,“ uvedl v Meteoru biolog Jaroslav Petr.

Útočná strategie bakteriofága

Bakteriofág útočí v zásadě dvěma způsoby – buď přímo zabíjí, nebo zvolí vyčkávací taktiku. V prvním případě vnese bakteriofág do bakterie svou dědičnou informaci, vytvoří se kopie virů, uvolní se do prostředí, zabijí hostitelskou buňku a napadanou i další bakterie.

„V druhém scénáři se bakteriofág chová jako špion. Nemnoží se, pouze uloží svoji dědičnou informaci do dědičné informace bakterie a v utajení čeká na vhodný okamžik k úderu. Pak se teprve spustí proces podobný prvnímu scénáři. Buňku zabije, namnoží se a napadá i bakterie v okolí,“ řekl Jaroslav Petr.

Dlouho se nevědělo, co rozhoduje o tom, jestli se zrealizuje první scénář, nebo druhý. Až teď se ukázalo, že režisérem je v tomto případě virus, a klíčový je vzkaz, který od něj přichází.

Kouřové signály virů

Virus v momentě, kdy napadá buňku, vytváří krátký řetězec z aminokyselin (40 až 45 aminokyselin). „Enzymy bakterie tento řetězec rozstříhají, až vznikne 6 krátkých řetězců, a to jsou ty zprávy,“ popsal Jaroslav Petr.

Bakteriofág - nepřítel bakterií|foto:Český rozhlas

Ve chvíli, kdy viry buňku zahubí, se zpráva sama uvolní ve velkém množství do prostoru. Pro ostatní viry je to signál: „Bacha, je nás strašně moc, už jsme zabili hromadu bakterií, hrozí nám, že je všechny vyhubíme a nebudeme se mít v čem množit. Proto končíme se zabíjením, přecházíme do ilegality, a počkáme, až se bakterie zase namnoží, pak se do nich teprve pustíme!“

Babylon jazyků ve světě virů

Podobná komunikace probíhá u více než 100 druhů bakteriofágů. Přitom každý druh viru posílá zprávy jinými řetízky, tedy každý mluví vlastním jazykem.

Zatím vědci prostudovali tento mechanismus u virů napadajících bakterie. „Ale my víme, že u některých virů, třeba herpes viru nebo HIV ta infekce probíhá podle podobných scénářů jako u bakteriofágů, tedy že jejich napadení je ofenzivní, nebo je infekce skrytá. Rozluštění jejich komunikace by tak mohlo vést k vývoji účinných antivirových léků,“ doplnil Jaroslav Petr.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.