Věda a víra si neprotiřečí. Naopak, říká Marek Orko Vácha

9. prosinec 2013

Říká se, že pouze dva obory lidské činnosti jsou rychlejší než fantazie autorů sci-fi. Jedním z nich jsou IT technologie a tím druhým molekulární biologie.

„Rád si v této souvislosti připomínám výrok LynnMargulisové: Vědu děláme teď. To, co je staré osm let, už je sociologie,“ směje se molekulární biolog a teolog Marek Orko Vácha. „Je tedy nutné neustále studovat a být si vědom toho, že čas je neúprosný.“

Jen pár krůčků v poznání
Věda, to je podle něj nikdy nekončící dobrodružství poznávání a objevování. „Na zemi dnes kupříkladu žije mezi 3,5 a 12 milióny druhů organismů. Proč uvádím tak velké rozpětí? Absolutně totiž netušíme, co se děje třeba v tropických deštných pralesích nebo jak vypadá život na mikroskopické úrovni.“

A tak to prý nefunguje pouze v biologii, ale i v dalších vědních oborech. Vezměte si třeba takovou fyziku. „Na konci 19. století se lidé domnívali, že je fyzika hotová, že vše už bylo vymyšleno. Dnes, v roce 2013, už víme, že jsme stále na začátku. V poznání obrovského vesmíru jsme zatím udělali jen pár krůčků,“ podotýká Marek Orko Vácha.

Jaký je vztah vědy a víry?
On sám není pouze vědcem, ale i teologem. Proto ví, že věda a víra si, navzdory častému přesvědčení, vůbec neprotiřečí. Naopak. „Věda zkoumá fyzikální zákony, na nichž svět funguje, zabývá se vším, co je měřitelné a vážitelné. Věda zkoumá gramatiku světa. Filozofie a teologie zkoumají básně, které jsou tímto jazykem napsány,“ domnívá se. „Věda se ptá: Jak? A náboženství dodává: Proč?“

„Umění, víra a věda jsou třemi reflektory, které nasvěcují tutéž skutečnost ze tří různých stran,“ přichází s další metaforou. „Problém začíná ve chvíli, kdy jeden ze tří hráčů překračuje své kompetence. V minulosti to bývala církev. Dnes to bývá naopak – je to věda, která jako by nahrazovala náboženství a která se tváří, že právě ona říká poslední slovo.“

autor: als
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...