Ve sběru odpadu jsme stále za okolním světem, prozrazuje Roman Tvrzník
Hostem pořadu Je jaká je po 9:05 hodině byl dnes (21. dubna) ředitel kolektivního systému Roman Tvrzník.
Kam s odpadem? Jedna ze zásadních otázek, která sužuje dnešní společnost principiálně založenou na konzumu. Datum 21. dubna předznamenává významný den, slavíme totiž Den země. Proto jsme se vydali na pomyslnou exkurzi do říše odpadků. „V každém elektrospotřebiči jsou materiály, které se dají dál využít. Ať už jde o měď, hliník, případně platinu a drahé kovy,“ touto větou stvrzuje důležitost svážení elektrospotřebičů na sběrné dvory generální ředitel kolektivního systému Roman Tvrzník.
Kampaně zaměřené na osvětu obyvatelstva přinášejí sice jistý úspěch, ale stále jsme velký kus cesty např. za Skandinávií. Důležitým cílem, který si nejen ekologové kladou, je oslovit ekologicky přístupnou mladší generaci. Paradoxem zůstává, že čím je např. lednička starší, tím je použitý materiál na její výrobu kvalitnější a lépe se následně zpracovává. Nejen proto je důležité oslovit všechny věkové kategorie: „U novějších spotřebičů nastává totiž problém při samotné recyklaci, a to díky tzv. retardérům hoření. Ty musí obsahovat každý plast, který jde do výroby, kvůli přísným požárním normám,“ objasňuje R. Tvrzník situaci, nastávající při zpracování vysloužilých produktů. To vůbec není jednoduchá záležitostí: „Mohu tvrdit, že 99% materiálu ze spotřebiče se dá využít. Ale nejsme takový odborníci, aby se vyhodnotila každá součástka přesně. Tedy je důležité odevzdávat spotřebiče vcelku, ne po kusech. Proto se také snažíme rozšiřovat sběrné dvory a motivovat prodejce, aby vysloužilé výrobky zpětně vybírali a nosili zpět k nám.“
Nejen odpady skrývají popelnice, ale mnohdy se v nich nacházejí i různé poklady. My, jako národ, máme totiž spíše tendence shromažďovat věci, které už dávno dosloužily. Těžko říci, co nás k tomu vede, jestli spíše sentiment, nebo tendence být pomyslně zajištěni na horší časy. Statistiky ukazují, že stále lpíme na „odpadu“. Pokud přepočítáme tuny, které se za uplynulý rok podařilo vybrat, tak se dostaneme k přibližnému číslu 800 000 produktů. Každý den se Češi zbavují na 1000 starých ledniček, což je i v evropském průměru dobré číslo.
Velice zajímavým projektem, pořádaným sdružením hasičů, se jmenuje „Recyklujte s hasiči“. Dobrovolní hasiči si již dlouhá léta přivydělávají sběrem železa a v současnosti rozšířili své portfolio na staré spotřebiče. Zúčastnit by se mělo na 5000 sborů, které jsou dokonce motivovány soutěží. Informace o sběru vysloužilých spotřebičů aktuálně zaznívají z ampliónů po celé republice a vývěsky s informacemi o sběru můžeme najít v nejedné vísce. Jde o bohulibou činnost, která je dozajista krokem k lepšímu prostředí, které sdílíme.
Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.