„Vděčím jí, že mě po smrti manžela udržela při životě.“ Dokument Intervence
Krizová intervence je pomoc lidem v těžké životní situaci. Lidem, kteří jsou svědky tragédie, vyrovnávají se s nečekanou smrtí nebo vážným úrazem svých blízkých. Tedy v době, kdy nezvládají svou úzkost, neunesou pocit viny, nejsou schopni vnímat realitu. Dokument se umístil na 4. místě přehlídky rozhlasové tvorby AudioReport 2018.
Nečekanou smrt manžela musela před dvěma lety přijmout paní Jitka. Matka dvou dospívajících dětí a jednoho kojence.
„Manžel jednou nepřijel domů. Tak jsem ráno volala jeho bratrovi, že ho hledám, jestli ještě je v práci. A on že ne, že končili brzo. Pak volal a do telefonu mi řekl, že je mrtvý. Já ani nevím, jak jsem tam dojela. Byl v autě a měl puštěný plyn. A pak už je to jako mimo nějakou dimenzi, viděla jsem očima, ale jako kdyby oči nebyly moje, slyšíte a nevíte, co slyšíte. Já jsem ani nevěděla, jak dlouho jsem u toho auta byla. Jako kdyby se mozek zastavil. Nevnímáte. Myšlenky nejdou, stagnace, jako že nic nebude dál. To bylo šílený.“
Pomoc s návratem do reality
Interventka strávila s paní Jitkou několik prvních hodin a byla s ní v kontaktu i později. „Ta paní ze záchranky, interventka, pracovala se mnou. Nějakou dobu trvalo, než jsem začala vnímat i jí, ale ona byla tak nesmírně trpělivá. A já opravdu vděčím jí, že jsem se vrátila do reality. Mluvila se mnou lidsky, snažila se mě držet v realitě a to jediný mi pomohlo. Já opravdu vděčím jí, že mě udržela při životě.“
První zdravotničtí interventi začali pomáhat v České republice před osmi lety v Moravskoslezském kraji. Jsou součástí záchranných služeb a působí i v některých nemocnicích. Postupně se tuto službu podařilo rozšířit do několika dalších krajů.
Zakladatelem zdravotnické intervence u nás je Lukáš Humpl, klinický psycholog, zdravotní sestra, tiskový mluvčí a garant organizace psychosociální intervenční služby: „Interventi záchranné služby bývají volaní například do situací, kdy zemře mladý člověk, dítě, kdy se stane tragická dopravní nehoda s oběťmi, nebo se rodina v krátké době vyrovnává s opakovaným úmrtím.“
Léky mohou problém zhoršit
Ani tlumící léky akutní stresovou reakci nevyřeší. Podle prezidenta Asociace zdravotnických záchranných služeb Marka Slabého problém pouze odsunou: „Samozřejmě lepší jeden psychointervent než padesát miligramů diazepamu. Já osobně, ať už je ta situace jakkoli napjatá, odmítám při výjezdu dávat tišící léky, psychofarmaka, protože ty situaci ještě zhorší. Nesmyslně odloží závažnost okamžiku o půl hodiny a ti lidé jsou úplně ztraceni, protože už tam nikdo není. Zmizí psychofarmaka a co teď.“
Interventi citlivě a trpělivě zasaženým sdělují, co se stalo, aby byli truchlící schopní přijmout, že jejich blízký opravdu zemřel. Můžou pozůstalé doprovázet v nejtěžších chvílích, kdy se se zemřelým loučí. Vysvětlují, proč může být takové rozloučení důležité. Často z odborného pohledu objasňují práci zdravotníků, proč nebyla záchrana jejich blízkého možná. Intervent musí zvládnout emoce lidi, kteří jsou v šoku, nebo naopak navázat kontakt s člověkem, který je apatický.
Chybí opora v legislativě
Zdravotnickými interventy jsou obvykle záchranáři a zdravotní sestry, jsou jimi také lékaři nebo dispečeři zdravotní záchranné služby. Krizovou intervenci mají jako práci navíc ke své hlavní profesi a každý z nich má za sebou akreditovaný výcvik v Národním centru ošetřovatelství. V České republice je jich přibližně 250. Například v Moravskoslezském kraji jsou zdravotničtí interventi v pěti velkých nemocnicích a působí u záchranné služby. V Ústeckém kraji ale není žádný, v Karlovarském pomáhá jeden.
Podle našich zjištění některé nemocnice a záchranné služby zavedení interventů odmítají, protože nemají oporu v legislativě, nenajdou prý peníze nebo přínos takové služby vůbec nechápou. Situaci by mohlo pomoct vydání metodického pokynu ministerstvem zdravotnictví, který pro ně už před rokem odborníci zpracovali.
Jak vyplývá z korespondence Českého rozhlasu s ministerstvem zdravotnictví, metodický pokyn ministerstvo nevydá. Na dotaz Českého rozhlasu proč, už nikdo z ministerstva zdravotnictví neodpověděl. Činnost interventů stojí ročně například záchrannou službu několik set tisíc korun, rozpočet záchranné služby je několik stovek milionů korun.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
