Václav Vydra: S tátou jsem si později moc nerozuměl

5. leden 2011

Táta byl pro mne příliš starý. Vnímal jsem ho jako dědečka, který mi chtěl vyprávět. Maminku jsem moc miloval. Byla člověkem, který mi byl nejbližší, svěřuje se herec.

Syn proslulé herečky Dany Medřické zavzpomínal na svou matku a prozradil, že mu její divadelní role nebyly lhostejné: „Když jsem byl na konzervatoři, začal jsem je vnímat víc. Co mě nejvíce zasáhlo, byla Matka Kuráž a její děti.“

„Maminku jsem moc miloval. Byla člověkem, který mi byl nejbližší, cítil jsem se s ní dobře a naprosto ve všem jsem jí věřil.“ Mezi Danou Medřickou a jejím manželem, také hercem, Václavem Vydrou byl rozestup 18 let. Jak to jejich syn tehdy vnímal?

Táta byl pro mě příliš starý

malý Václav Vydra s rodiči

„Ve chvíli, kdy je jednomu z partnerů přes 70 a druhému okolo 50, tak se věkový rozdíl najednou jeví značněji. S tátou jsem si později moc nerozuměl. Byl pro mne příliš starý,“ popisuje herec.

„Vnímal jsem ho jako dědečka, který mi chtěl vyprávět, říct mi spoustu věcí. Já na to ale neměl trpělivost a nervy, měl jsem jiné zájmy. Teď mě to pochopitelně mrzí. Mohl jsem se totiž dozvědět tolik věcí, které už mi nikdo neřekne.“

Koně mi zachránili záda

Vydra už 14 let chová koně. Začal s jednou klisnou, dnes má lichokopytníky čtyři a rozhodně si na ně nestěžuje. Naopak přiznává, že zdraví koní ovlivňuje i zdraví jejich chovatelů.

„Kdysi mě velice bolela záda. Doporučili mi chodit do posilovny. Mě to ale nebavilo a dělal jsem to, co mě uspokojovalo, jezdil jsem na koních. Když to člověk praktikuje často, zpevňuje se mu svalový korzet okolo páteře. Bolest za pár let přestala a dalo by se říct, že mi tím koně zachránili záda.“

Společné utrpení lidí a koní

Logo

A protože miluje i historické vojenské přehlídky, můžete ho v zimě vidět v roli Napoleona ustupujícího od Moskvy a vždy v srpnu se objevuje na akci s názvem Memorial generála Custera.

„Dnes je to už legendární událost. Každoročně se na ní schází skoro 200 koní a jezdců. Počet dalších návštěvníků jde do tisíců. Historie ke koním patří a my si s nimi hrajeme na vojáky. Je to taková naše romantická představa,“ usmívá se.

„Přivedlo mě k tomu ale utrpení lidí a koní, které prožívali na bitevním poli společně. Především jsem ale chtěl cítit úžasný pocit sounáležitosti a vzájemné síly.“ Společně s manželkou Janou Bouškovou se věnují i jachtaření.

Tančit můžu. Ale jen s Petrou Kostovčíkovou

Před několika lety se účastnil první série pořadu České televize StarDance. Jak na soutěž vzpomíná? „V televizi mě zkrátka ukecali. Vůbec jsem netušil, do čeho jdu, a samozřejmě jsem se tomu bránil. Těch pár měsíců bylo neuvěřitelně intenzivních a zajímavých.“

Tanci je přitom stále věrný a dokonce veřejně vystupuje. Jen v lednu ho čekají tři představení v Praze, Plzni a ve Veselí nad Lužnicí. S Janou Bouškovou prý ale plesy nenavštěvuje: „Je to veliká mýlka. Tančit mohu, ale jen s Petrou Kostovčíkovou. V tanci totiž nedokážu improvizovat.“

autor: Pavla Kopřivová
Spustit audio